Lidé podléhají hektickému hledání podstaty a vstřebávají někdy dogmatická „moudra“

Znáte seriál, který nedávno běžel v televizi a jmenoval se Hrdinové? Pojednával o několika vyvolených, kteří měli neobyčejné schopnosti pro jeden jediný okamžik. Přál bych si mít také jednu schopnost. Víte jakou? Umět zastavit čas a říci lidem: „Lidi, co blbnete!“ Všichni bez výjimky víme, že se blíží zásadní změna našeho myšlení. Co ale všichni dělají? Jak by řekl můj táta: „Blbnou na kvadrát.“ O co se vlastně všichni snaží?

Co chtějí na poslední chvíli zvládnout a změnit, když celý svůj určený čas promarnili a prohýřili nesmyslným tlacháním o ničem? Snaží se dosáhnout pomyslného bohatství tím, že si koupí poslední model auta, mobilu a já nevím ještě jakého zbytného nesmyslu pro svůj pohodlný život, přičemž všichni zapomněli na to, čemu říkáme Duše…

Co vlastně potřebuje naše Duše k plnohodnotnému životu? Pokud si myslíte, že duchovní stravu, podávanou dogmaticky jakoukoli církví, tak jde o zásadní omyl. Jestliže si ale myslíte, že potřebuje poznání skutečné Pravdy, tak jste odpověděli naprosto správně. Avšak co je pravda a co klam? To je to, po čem naše Duše po celá tisíciletí prahne a hledá na to odpověď.

V současnosti se však ukazuje to, o čem jsme psali už dříve. Jde o zápas archetypálních původních mocností, které se jen nerady vzdávají výsostného postavení Strážců Kosmického krystalu bytí, aby uvolnili místo novým Strážcům. Snaží se ale všemi prostředky svoje privilegované místo uhájit a bohužel pro nás smrtelníky k tomu využívají protistranu, jíž umožňují proniknout vším, co umí proniknout k nám. Potom to s naším Světem vypadá tak, jak to vypadá…

…Pokrytectví, závist, mamon, obžerství, , lež, prostituce těla i duše, zříkání se hodnot mravního kodexu, závislost na rádoby Avatarech a Duchovních vůdcích, kteří vyvádějí posluchače z nevědomosti, ale zároveň je poučují, co je a není pro ně dobré, a to jen pro větší upevnění svého působení na člověka, který se tak záhy ocitá jako ryba na suchu, a oni mu podávají Kalich moudrosti k uhasení žízně duše…

Promiňte mi ten výraz, ale je to hnus! Už mi docházejí síly v tom hlasitém volání: „Stop! Lidi, přestaňte blbnout!“ Copak to nevidíte a nevnímáte na každém kroku? Nezazlívám to nikomu, jen mi je líto, že nevidíte, kam to vše směřuje – k totálnímu selhání Pravdy. Upínáte se k samozvancům, kteří slouží Bestii. Ono to tak na první pohled nevypadá, protože Vám říkají jen to, co chcete slyšet, a člověk velice rád utíká před zodpovědností a bolestí.

Sami však moc dobře víte, že jednou svoje rozhodnutí a procitnutí podstoupíte a opravdu není času nazbyt! V jednom svém dřívějším článku jsem popisoval tzv. Deus Inverzus a jeho projevy do našeho Světa, a přesně tohle se teď opravdu odehrává a děje. Věřím, že mnoho těchto sluhů pracuje v nevědomosti a neví, čemu slouží. Horší by však bylo, kdyby s tímto záměrem pracovali!

Jak se blíží změny, tak se s lidským myšlením a úsudkem stává něco, co bych nazval hektickým hledáním své podstaty a proč tu jsme. Díky tomu většina lidí doslova hltá i sebemenší zmínky o věcech a situacích, které alespoň trochu poodhalují roušku tajemství. Dychtivě až bezhlavě se přitom vrhají do napsaných či vyřčených slov a ve snaze dosáhnout na to, co dosud zameškali, vstřebávají tato „moudra“ dogmaticky a uplatňují je pak ve svém běžném životě.

Zapomínají přitom tyto informace prosívat a vzít si z nich pouze ty, které mohou pro sebe použít jen jako střípek do celkové mozaiky svého vědění. Všimli jste si, kolik úspěšných lidí pracujících v esoterice, je na vrcholu svých schopností? Kolik přijali do svého stáda oveček? Mnoho, opravdu mnoho duší se podrobilo… „Proč ne?“ říkáte si nejspíš. Jasně – proč ne, ale kam se v tomto případě poděla svobodná vůle těchto lidí? Samozřejmě, že podotknete, že oni sami si tuto cestu vybrali a svobodně se zařadili do stáda svého guru. Hmm, možná to tak vypadá, ale skutečnost je naprosto jiná!

Člověk, který dosáhl určitého stupně „zasvěcení“ a předává svá „moudra“ svým ovečkám, jim dokazuje svoji moc zázračným uzdravováním nebo radami, jak změnit pomocí dogmatických pouček dosavadní život a uvádí je tak do pomyslného zasvěcení formou nejrůznějších certifikátů a vysvědčení po absolvování kurzů a seminářů. Bez výjimky šíří potom tito lidé „hnis“ takové sekty do neposkvrněných zákoutí našich životů. Mnoho samozvaných Duchovních učitelů se stalo loutkami něčeho, co ani sami neumí rozlišit. Stali se prodlouženou rukou Deus Inverzus. Vůbec netuší, k jakým modlám se upínají, a ty jim samozřejmě jejich činy schvalují, protože jsou jejich právoplatnými dělníky Velkého díla.

A co dělá člověk a jeho Duše, když jsou zkoušeni tvrdými ranami svého bytí? Upínají se k těm, kteří jim ulehčují řeholi! Všimli jste si, kolik peněz jste ochotni pro svou hladovou a nenaplněnou Duši obětovat? Zpravidla, když podstoupíte třídenní seminář, na jehož konci dostanete certifikát o zasvěcení do příslušné techniky, tak zaplatíte nehoráznou sumu. A to jen proto, že Vás Vyvolený přijal a předal Vám papír, na kterém je napsáno „Certifikát“, který nemá pražádnou cenu.

Copak se asi s tímto papírem po čase stane? Myslíte si, že si ho každý nechá zarámovat a pověsí v obýváku? Dokladovali by tím pouze, že se stali další Duší, která byla obelstěna pro pocit potřebnosti. Na jedné straně se tomu vůbec nedivím, protože je jejich kalich stále nenaplněn. Je mi jich proto líto, neboť se řítí do propasti Nebytí. Zapamatujte si tedy jedno užitečné a pravdivé pravidlo: „Tam, kde příliš svítí Slunce, je člověk oslněn a nevnímá, že se okolí spaluje v jeho žáru a z oázy se tak stává poušť…“

Snažím se touto cestou alespoň trochu otevřít lidské Duši vnitřní zrak, aby se vzpamatovala, vstala z písku pouště, po které se jen plazí jako had hledající stín a potravu. Jenže evoluce je v pohybu a už dávno nejsme plazi, nýbrž jsme na vrcholu pyramidy, které říkáme život! Až si to všichni uvědomíme, protože disponujeme dary, jaké jsme jen mohli dostat – rozumem a svobodnou vůlí, tak se stane to, po čem všichni bez výjimky toužíme a včetně mne hledáme.

Opět proto nahlas křičím: „Stop! Lidi, zastavte se, přemýšlejte o sobě a svých činech, a hlavně, prosím, neblbněte! Chrám duše je jen v nás…

Luděk Krátký, věštec, mág a hermetik
Publikováno v časopisu Ve hvězdách & Lidový léčitel
Zdroj: www.astrolife.cz

FacebookTwitterGoogle+