LADISLAV ZELINKA: NÁBOŽENSTVÍ V EGYPTĚ SPOJOVALO MAGII S VĚDOU A VEDLO K OSVÍCENÍ

Egypt dnes leží pod hromadami písku, rozpadlý v rozvalinách a troskách, a těžko si lze udělat představu, jaká byla jeho dávná kultura. Ani archeologové a vědci zcela nechápou řadu aspektů pojících se s touto civilizací, samotné náboženství je pak samostatnou hádankou s mnoha nezodpovězenými otázkami. Nedomnívejme se ale, že byl starověký Egypt říší primitivních tyranských panovníků nutících zotročené obyvatelstvo biči a důtkami do těžkých prací na jejich hrobkách.

Taková představa o této velkolepé civilizaci je někde tak na úrovni 18. století. To už jsou blíže skutečnosti nějaké sci-fi filmy nebo pohádková vyprávění. V Egyptské zemi bylo 42 (44) krajů s 42 (44) chrámy, přičemž v každém byla zaopatřována jedna podoba energie Boha Jediného, neviditelného a nepostižitelného. Udržováním a opečováváním všech božích aspektů v určených chrámech speciálně vyškolenými kněžími zaručovalo harmonii pro celý stát, Zemi i Vesmír. Všechny byly brány za rovné a každodenní nepřerušované vykonávání chrámové činnosti, obětí a obřadů, tak aby jednotlivé aspekty Boha byly vyrovnané, silné a zdravé, bylo znakem klidného správného vývoje, řádu a harmonie.

Řád a harmonie byly základními kameny celého fungování společnosti, zejména ve vyšších úrovních správy státu a v duchovní oblasti. Veškerá činnost byla podřízena božskému řádu a vesmírné harmonii. Egypt byl brán jako obraz nebes, a podle toho a od toho se odvíjela veškerá jeho činnost a fungování. Chrámy a paláce byly zakládány na místech, jež byla v souladu s postavením hvězd, souhvězdí a prouděním energií. V každém chrámu bylo možné vejít do styku s příslušným bohem a využít jeho působení, například ho požádat o vyléčení, nebo se pod jeho patronátem vyučovat. Bůh byl v chrámech přítomen v sochách, modlách i v samotných zdech „božího domu“. Božská přítomnost byla všudypřítomná.

V některých časech byli bohové skutečně osobně přítomni a v nejstarších dobách byl faraonem a vládcem podle historických záznamů samotný Bůh lidí. Když nebyl osobně přítomen, vykonávali jeho vůli na Zemi kněží v oblasti náboženství, a panovník – faraon – pověřený správce pozemské říše v oblasti hospodářství, obrany a spravedlnosti. I když bohové nebyli fyzicky přítomni, pokaždé byli alespoň mentálně ve spojení s veleknězi a panovníkem. Náboženství tehdy mělo poněkud jiný kontext, než má dnes. Bylo velice pragmatické a účelné, spojené s magií a vědou. Náboženství bylo způsobem života a cestou k osvícení. Když se podíváme na jména tehdejších vládců a významných osobností, můžeme si všimnout, že jejich význam v překladu bývá například „Syn Světla“, „Syn Moudrosti“, „Dokonalá harmonie“, či „Služebník Boží“. To vypovídá o hodnotách a zaměření tehdejších lidí.

Egyptologové tvrdí, že Egypťané byli posedlí smrtí a umíráním. Když se ale podíváme důkladněji, měli bychom spíše tvrdit, že byli posedlí životem. Knihy mrtvých, jak jsou nazývány, by správně měly nést název „Knihy života“, neboť jejich účel byl přivodit jejich držiteli věčný život a ochránit jej před smrtí. Sarkofágy nebyly až tak rakvemi, jak egyptologové s oblibou tvrdí, ale spíše prostředky k regeneraci, obnově sil, zmrtvýchvstání a duchovnímu osvícení. A samozřejmě pyramidy nejsou hrobky; to je však téma na samostatný článek. Snad se jednou dostanu k tomu, abych ho také napsal. Adept a zasvěcenec podstupoval rituál mumifikování a pohřbení, aby pomocí mnoha složitě vypracovaných prostředků dosáhl osvobození od pozemských pout a ještě za života dokázal poznat Boží tvář a vrátil se osvícený. Po úspěšném obřadu se mohl stát veleknězem a později působit jako boží zástupce na Zemi. Pro to, co je nazýváno hrobkami, by byl výstižnější název „domy života“. Dalšími specializovanými zařízeními mohly být například „domy hudby a tance“, „domy lásky“ nebo „domy zdraví“. Žádné nemocnice.

Lékaři umě ovládali své řemeslo a v případě potřeby mohli pacientovi pomoci svými psychickými schopnostmi, například vytažením z těla, nebo umrtvením části těla. Podobné schopnosti spolu s jasnovidností a schopností cestování myslí byly využívány jinými kněžími k získávání informací o budoucnosti, sledování země i vzdálených krajů, věštění, získávání odpovědí na důležité otázky a podobně. Nejkvalifikovanější duchovní dokázali cestovat časem, měnit vědomí, oživovat i zabíjet dotykem či pohledem a vstupovat do nebe. V chrámech byla uchovávána tajemství taková, že ani dnes by se nám o nich nesnilo. Kněží je po věky střežili před nezvanými osobami. Na zdech pak byly zapsány všechny důležité věci ze všech oborů, kromě těch, které měly zůstat v utajení. Pokud musely být zapsány, aby se uchovaly příštím generacím, byly zapsány zastřeně, aby nebyl poznán skrytý význam. Zapsána byla veškerá historie a významné činy i události. V tomto ohledu je fakt hodný zamyšlení, že v žádných nápisech se neobjevuje zmínka o pyramidě a jejím zbudování. Kněží, jak můžeme vidět z mnohých vyobrazení na freskách a malbách na zdech hrobek a chrámů, používali ke své činnosti mnoho různých zvláštních nástrojů. Mezi nimi hole, vidlice, kříže, hůlky, disky, zvuková zařízení, koruny různých tvarů a další. Pohádky o kouzelnících používajících kouzelné hůlky docela dobře mohly vzniknout na základě znalosti o používání těchto pomůcek při čarování, léčení a vyvolávání nehmotných sil v dávných časech, a nejen v Egyptě. Mezi nepostradatelnými nástroji magie byly amulety, kartuše, prsteny, sošky, kameny, krystaly a jiné. Často s nápisy a magickými symboly určujícími jejich působnost.

Při architektonické výstavbě využívali kněží – stavitelé různých kvalit hornin, jejich kombinací a jejich souznění s tekoucí vodou. Znali několik druhů kvalit vody a vůbec celý Egypt byl v mytologických dobách zemí vody. Voda byla všude – pyramidy obklopovala jezera a zem byla protkána kanály a řekami, voda protékala podzemními koryty a šachtami a byla rozváděna podle potřeby. Obohacená voda zalévala pole s pěstovanými plodinami nebo sloužila k pití. Celkový obraz krajiny egyptské byla nekonečná zeleň zahrad kombinovaná s vodními plochami světle modré čisté vody, to vše doprovázeno budovami zářivé bílé barvy, sytě barevně dekorovanými. Určité druhy hornin a kamenů na stavbu byly dováženy z různých lokalit s horninami konkrétních vlastností.

Věřím, že mnoho z nás se zajímá o dávný Egypt a jeho kulturu. Jistě je to i proto, že mnozí z nás v něm strávili část svého života a ten v nich zanechal vzpomínky. Mnozí, kteří se nyní věnují ezoterickým a magickým činnostem, často těží ze znalostí z této doby, kdy byli vyučováni vybraným druhům umění v jednotlivých chrámech. Vzhledem k tomu, že Egypt býval civilizačním centrem tehdejšího světa po dlouhou dobu, je pochopitelné, že mnozí ze současných lidí cítí spřízněnost s touto neobyčejnou zemí a jejím odkazem.

Bc. Ladislav Zelinka, spiritualista a badatel České exopolitiky
Publikováno v časopisu Ve hvězdách & Lidový léčitel
Zdroj: www.astrolife.cz

 

FacebookTwitterGoogle+