KUDY NÁM UTÍKÁ NAŠE ŽIVOTNÍ SÍLA?
Je až neuvěřitelné, kolikrát denně poskytujeme svá těla někomu jinému – nátlaku jiných lidí, jejich představě o realitě… Nejčastěji to dělají dospělí dětem (Jdi umýt nádobí, vynes koš, udělej si úkoly) – namísto dialogu je zde autorita bez možnosti volby.

Posloucháním rozkazů se otevřou energetické dráhy, které nás udržují celý život v jakémsi neviditelném otroctví. Tyto „rozkazy“ nemusí být ani  vysloveny, někdy je energie osoby tak nátlaková, že nás jednoduše podvědomě donutí dělat úkony, aniž bychom rozpoznali, že to nejsme my, kdo je chce vykonat. Jedinou ochranou je znalost svých hranic a přijetí sebe sama.

Kam vedou energetická vlákna našich těl? K šéfům, bývalým šéfům, k milencům, exmilencům, k přátelům, členům rodiny, komukoliv, komu jsme dali právo čerpat z nás naši sílu – vezměte si tuto svou sílu zpět od všech těch, kterým ustupujete sami proti sobě, kteří vás stále mají ve své moci.Potřebujete teď všechnu svou sílu pro sebe, pro svůj plán duše. Za to jste nyní zodpovědní, ne za vývoj kohokoliv jiného.
Je jednoduché odstřihnout se od neznámého člověka nebo člověka, který se k nám dostal skrze emoci vzteku, ale jako pomáhající duše se nyní musíme odseknout i od těch, kteří se na nás napojili skrze naši lítost, skrze náklonnost, skrze snahu pomoci (ať už vědomě na fyzické úrovni či podvědomě právě energeticky) – od našich rodičů, dětí, přátel v nouzi…Srdce nás povede, co v které situaci dělat, méně mluvte, více pozorujte, vnímejte sebe sama a pak teprve konejte…  Jestliže nebudeme mít sílu naplnit svůj život, komu tím pomůžeme?
V odpuštění a přijetí se osvobozuji od energetických upírů svých bližních, odstřihávám všechna tato vlákna, která vedou z mého podbřišku a pupku, kde se skrývá centrum mé životní síly, i ta vlákna, která vedou z mých ramenou, kam jsem si neprávem uložil/a břemena druhých. Beru si svou sílu zpět.

Sledujme, kolik energie nám uniká tím, že hledáme stále něco vně, že ustupujeme z toho, co jsme. Pozorujme, kde máme povolené hranice sebe sama a žijeme v sebeoběti a zastaralém programu, že vývoj probíhá pouze skrze bolest a utrpení, osvoboďme se od názorů, duchovních směrů i náboženství, která se snaží určovat naši fyzickou realitu zvnějšku, odhoďme přílišnou pokoru před uměle vytvořeným paradigmatem trestajícího boha (pozor, toto dogma působí podvědomě i na mnoho nevěřících) a nalezněte božství v sobě, přejděme od uctívání falešných ikon popkultury, médií, náboženstvích k vědomí naší vnitřní moudrosti a velikosti, přejděme od konzumování kultury k její tvorbě.

Velmi pevná vlákna se napojují skrze sexuální energii. Co je důležité vědět, že největší energetické astrální pouto se vytvoří pohlavním stykem, toto pouto trvá dlouhý čas a je-li živeno dalšími emocemi (lítost, nostalgie, vztek, …), může přetrvávat mnoho let. Bývalý partner se tak na nás můžeš živit energeticky a na fyzické rovině s námi může manipulovat i dlouho po rozchodu.

Ačkoliv je sexuální energie posvátný dar od Boha, je potřeba naučit se s ní pracovat. Tato pevná spojení vznikají i na základě doteku, myšlenky. Vyvoláte-li v někom sexuální touhu, otevíráte mu brány ke své životní síle. Jakmile pochopíte sexualitu, začnete vibrovat energií čistoty a posvátnosti a tato božská energie bude skrze Vás proudit přirozeně jen tehdy, když to dovolíte a hlavně, aniž by se tím ubíralo z Vaší životní síly.
Touto energií jste nevědomě mohli obdarovat mnoho lidí. Neznámé kolemjdoucí, přátele, kteří k vám chovají nevyslovené city či touhy, dokonce i své příbuzné. Mnoho žen má v dospělosti jistý tělesný odstup ke svým otcům, občas se jim objevují pocity, jakoby v dětství byly zneužívané – to pramení právě z tohoto nevědomého darování energie (z naší strany z dětské Lásky a touhy pomoci, z druhé strany z nevědomé energetické výměny žena-muž). To vzniká zvláště v rodinách, kde mezi rodiči již není pouto a je zde absence sexuální energie a dotyku obecně. Vše probíhá na nevědomé úrovni, na otci i dceři to však do budoucna zanechává velké následky, které je třeba si uvědomit, pozorovat, pochopit a opustit. Nicméně takovou rodinnou situaci jsme si vybrali, takže není potřeba někoho nebo sebe obviňovat.
Dnes jsem si přečetla – Přijmout věci tak, jak jsou, je nejkratší cesta ke svobodě. A tak to je.
Předávání sexuální energie by tedy mělo být vyvážené, její výměna by měla proběhnout na základě rozhodnutí v Lásce, pak se tyto energie předávané mezi dvěma těly zněkolikanásobují.

Na závěr vyslovím přání – Prosím Vás, přestaňme si navzájem krást energii. Ať už je to skrze naší dominanci nebo ponižování sebe sama – ani jedno není zdravé pro nikoho. Naučme se energii dávat, nepodmíněně, jedině tak se nám mnohonásobně vrátí.

Člověče, ty jsi ten léčitel, kterého stále hledáš. Ty sám můžeš uzdravit ty části sebe sama, které ještě nejsou Světlo, Láska a Pravda.
S Požehnáním Anamel