Krystalky rozhovor – 8.10.2016
Zdravím vás miláčkové lidi :-).
Zde je přepsaný rozhovor, který jsem sdělila lidem na setkání a jelikož ho považuji za důležitý, sděluji ho i formou písemnou. Těmto slovům bude rozumět každý člověk. Jsou jednoduchá, přímá a podstatná. Rozhodla jsem se, že své zkušenosti, tedy ty důležité, budu zveřejňovat. Předem promluvím o tom, že nespolupracuji se žádnými mimozemšťany a ani se žádnými entitami, či myšlenkovými formami ( i když jsem se s mnoha setkala) a to proto, že jsem člověk z planety Země a nikoliv mimozemšťan. Tedy zde nedochází k čenelingům, ale k vyjádření mé vlastní buněčné paměti, tedy vyjádření mého vlastního Ducha, podstaty samotného lidství.
Slov, témat, zasvěcení, náboženství, ezoterických systémů atd., již bylo dost. Mnoho z nás lidí se tím nechalo pohltit a tak upadlo do iluzí, které jsou sice zajímavé, ale ne opravdové. S Merlainem jsme hovořili na setkáních o tom, že je nutné v životě dělat činy a ne se stále nechat unášet fantazií a vzdušnými zámky. Sama jsem si prošla vědomého astrálního ( oblast planety země) a mentálního ( oblast – galaxií, vesmíru) cestování, kdy jsem v podobě Ducha – Vědomí navštěvovala různá zákoutí úrovní, sfér, informačních polí, dimenzí, ale také i iluzorních světů vzniklé lidskou myslí. Tyto zkušenosti mě dovedli k pochopení a uvědomění, že žít na Planetě Zemi je opravdovým Darem a nikoliv jen pouhou zastávkou. Mnoho Duší po opuštění lidského nádherného fyzického těla (darované matkou Zemí) po chvilkovém pobytu v jemných sférách znovu zatouží se opět  vrátit zpátky na planetu Zemi, jelikož v tomto éterickém stavu si jsou plně vědomi, že prožívat sám sebe, může na plno jen právě na planetě Zemi a to v materiální podobě. I když je zajímavé vědomě se svým Duchem cestovat po vesmíru, pravda je taková, že je to spíše únik od pravé podstaty člověka, jelikož právě díky této době ( tisíciletí) a už jen pouze  tím, že jsme lidé, je právě skrze materiální bytí nejlepší způsob, jak  poznat sami sebe, celou naší Planetu Zemi, náš domov a až pak následně celý vesmír. Neznáme naši Zemi a přesto se snažíme poznat vesmír. Již kdysi jeden moudrý člověk řekl: POZNEJ SÁM SEBE A POZNÁŠ CELÝ VESMÍR,  a já to mohu díky cestování vesmírem jen potvrdit. Zde na Zemi, je totiž mnoho a mnoho možností seberealizace každého vědomí na rozdíl od éterických stavů. Málo kdo z nás však ví, jak toho docílit. Zde jsou rady. První uvědomění pro každého člověka je to, že žijeme na naší nádherné planetě zvané Země. I když zde žili a  žijí prapůvodní lidé (ale také ti co na sebe vzali pouze lidskou podobu), je velmi vhodné si uvědomit svým vědomím, že Planeta Země je náš domov. Je to domov lidí. Zapomeňte na všechny pohádky o osidlování lidí entitami. Jsou to pouze polopravdy a mnoho z nich je pouhou iluzí, která má za úkol upoutat lidskou mysl směrem ven a nikoliv dovnitř. Svoji myslí, nebo-li svým Duchem, máme velkou moc tvoření, ale i ničení. Lidská mysl je tak v dnešní době velmi zneužívána a lidem je tak předkládán jiný svět, než ve skutečnosti je. Druhé uvědomění, které je vhodné si připomenout je, že my lidé jsme vznikli jako celek a nikoliv jako menšiny. Tedy nevznikli jsme rozděleni, ale vznikli jsme spojeni a toto spojení nás činilo nejsilnější a nejmoudřejší bytostí v celém Vesmíru, což nám umožňovalo tvořit život i v jiných zákoutí Univerza. Třetí vhodné uvědomění, tedy rozpomenutí si je, že dualita je tu jen proto, abychom z ní vytvořili jednotu. To znamená, že každá rozdílnost (velká či malá), která se tak projevuje v dualitě, se tak stane ve vědomým bytí CELKU, což způsobuje spojení dvou pólů v jeden a tím vznikne celistvost síly nebo-li obraz Stvořitele. Známé rčení, že cesta srdcem spojuje a nikoliv rozděluje, vše jasně vysvětluje. Tvoříme-li rozdílnost, tvoříme iluzi. Tvoříme-li celistvost, vracíme se do své podstaty celku, lásky a jednoty.
Jako lidé jsme zapomněli na základní prapůvodní lidské hodnoty a dary, které jsou nám od pradávna dány. Pojďme si připomenout jeden ze základních darů, které již dnes bereme tak automaticky, že se z toho stal spíše program, než-li skutečný reálný prožitek. Tento první základní dar jsou naše smysly. Máme jich pět. Původně je jich šest, ale paradoxně šestý smysl se objevuje po harmonizaci prvních pěti. To znamená, že cesta k vědomému a ne jen náhodnému, vnímání šestým smyslem, vede až po vnímání prvních pěti – zrak, sluch, čich, hmat, chuť. Po vědomém vnímání, doslova vychutnávání si těchto pěti smyslů, se stane to, co je nám s láskou dáno a díky iluzím vzato. Je to zakořenění. Je to spojení se s naší planetou Zemí, s naší půdou, s našim domovem.  Je-li člověk správně zakořeněný, energie mohou plynule proudit a nedochází k blokacím, jak ve fyzickém těle, tak k blokacím v psychice. Je-li člověk příliš v éteru a nebo příliš materiálně založený, dochází k nerovnováze mezi živly a to způsobuje opět blokace na fyz. těle a na psychice. Každá blokace se pak může projevit do podob nám již tak dobře známým, jako jsou nemoci, které osobně nenazývám nemoci, ale nazývám je DOČASNÝM ZMĚNĚNÝM STAVEM, abych tak slovem nemoc netvořila, že jsem bez moci ( ne-moc, nemá moc, nemá sílu).  Dobrým příkladem, jak harmonizovat a uvědomovat si pět základních živlu ( sama jsem tento příklad používala a stále používám), je příklad tzv.STROMU VĚDOMÉHO BYTÍ. Nazvala jsem tuto metodu STROM BYTÍ z důvodu jeho snadného používání a jeho snadné praktičnosti. Nezabere to čas, pochopí a zvládne to každý, je to jednoduché, prosté a je to velmi přínosné. Zde je příklad STROMU BYTÍ: Najděte si takový strom, který vám bude jednoduše sympatický. Může to být v přírodě, ale i v parku ve městě, nebo klidně i ve městě na náměstí ( dříve, když jsem bydlela v Praze, jsem chodila na lavičku na náměstí Míru, kde jsem si vybrala strom).
Když máte vybraný strom, použijte první smysl ZRAK  a to tak, že strom jednoduše prohlédnete. Všimněte si jeho koruny, větví, listí, poupat či květů, všimněte si jeho tvaru, to jak se díky větru pohybuje, kdo ho zrovna navštívil ( ptáci, veverky atd.), podívejte se na jeho kmen, jeho strukturu, barevnost, uvědomte si jeho velikost, jeho kořeny atd. Chvíli vědomě si to vše prohlížejte a užívejte si to svoji pozorností k němu. Druhý smysl použijte SLUCH, se kterým si vědomě uvědomíte zpěv jeho listí, zpěv ptáků, kteří na něm sedí, naslouchejte zvukům, který strom vydává. Třetí smyslem je ČICH. Přivoňte  zpovzdálí k jeho vůni, zkuste ho čichem najít a nebo určit jak voní, poté se přibližte a bez doteku přivoňte. Vnímejte jeho vůni a hluboce ji v dechněte. Čtvrtým smyslem je HMAT. Když jste se přiblížili ke stromu přivonět, nyní se ho dotkněte. Dlaněmi vnímejte jeho strukturu kmenu,  doslova ciťte jak je struktura kmene hrubá či jemná, zda se drolí nebo je pevná, hladká, suchá, mokrá atd. Nyní použijte pátý smysl a to je CHUŤ. Můžete doslova olíznout z dlaní zbytky kůry, nebo ochutnat malý kousíček listu. Je-li to strom, který dává plody, pak ochutnejte plody a prozkoumejte zda-li je to sladké, hořké, neutrální,  či slané atd. Po tomto uvědomování pěti základních smyslů strom obejměte a zkuste s ním s plynout. Uvědomte si jeho kořeny, které často bývají stejně veliké, jako je jeho koruna.
S láskou k vám Krystalka.
Ps: přepsal Merlain.

 

24.10.2016 Krystalky rozhovor č.2

V této části bych se ráda zmínila o významu SLOVA. Slovo není jen tak obyčejné vzduchem vyslané sdělení. Slovo má totiž mnohem důležitější a hlubší význam. Když se zamyslíme nad samotným slovem, tak zjistíme, že každé slovo předchází myšlenka. Abychom vyjádřili myšlenku v hrubohmotném světě, použijeme slovo, proto slovo můžeme považovat za jeden z prvních fyzických projevů v tomto našem fyzickém – materiálním světě. Jelikož slovo je tvořeno zvukem, tedy zvukem, který svoji frekvencí vibruje na úrovni fyzické, je tudíž  slovo slyšitelné, na rozdíl od myšlenky, která vibruje na mnohem vyšší frekvenci. Jak vidíme, slova jsou velmi důležitá. Tak, jako jsme hovořili v první části o důležitých lidských pěti smyslech,( aby se tak mohl přirozeně rozvinout šestý smysl), tak zase slovo je důležité v tom, aby se nám rozvinul Duch do hmoty.

Každé slovo, je složeno z písmenek a každé takové písmenko má svoji vlastní vibraci a vyzařování. Takové písmenko je vlastně symbol se svoji vlastní specifikací a proto každé takové písmenko materializuje to, co je k němu vibračně nejblíže. Proto složením několika písmenek, vznikne slovo, které nám jasně určuje celkový význam spojení písmen. Písmenko L, plus A, plus S, plus K, plus A, tvoří celkový symbol ( SLOVO) láska. Stejně tak jako ostatní jiná písmenková spojení tvořící slovo mají svůj vlastní význam materializace.

Naučili jsme se slova používat bez hlubšího významu a často proneseme i něco, co nám tzv. vyklouzne z úst. Nevědomě tedy tvoříme naši realitu skrze slova, které se nám zdají býti bezvýznamná. Uveďme příklad a to zkusme se zamyslet třeba nad větou: „dnes musím zase uvařit večeři“ Už samotné na cítění, natož vyjádření má materializaci jaké-si povinnosti a nucenosti. Ano, když to člověka netěší a dělá něco co vlastně dělat nechce, je logické, že vznikne právě tato věta: dnes musím zase uvařit večeři“. Když se však na tím zamyslíme, tak pokud děláme něco co dělat nechceme, už samotné počínání je stavěné a koncipované na tzv. nedobrých základech. Tudíž, jaký je základ, takový to má obraz – význam – materializaci i v našich životech v podobě třeba situací.  Ve zmíněné větě o uvaření večeře není radost, chuť, pocit tvoření atd. Osobně já sama večeři nedělám a ani dělat nechci, protože já večeři TVOŘÍM a když tvořím, tak to také ze sebe vyzařuji a protože mě okolí takto vnímá a samo chce tvořit ( nikoliv dělat), tak se často najde pomoc a na tvoření večeře je nás hned více. To je pak dobrůtka. Takto to je ve všem, tedy netýká se to jen zmíněné večeře, ale naprosto ve všem. Vždy záleží na základu – impulzu, který vytvoří pevné schody po kterých lze jen z jistotou stoupat.

Další příklad: MUSÍM UKLIDIT. Opět je zde cítit něco, co je nepříjemné. Má to základ nucenosti, má to základ nechuti a nervozity. Věta: MUSÍM UKLIDIT je vibračně velmi nízká a tak se nám tyto vibrace projevují v životních různých podobách ( v podobách situací, zdravý, ve vztahu atd.) Projevuje se to všeobecně v našich životech. Osobně neuklízím, ale ZVELEBUJI, ZKRÁŠLUJI NÁŠ DOMOV. Cítíte ten rozdíl? Tímto jsem si postavila zdravé základy, zdravé bezpečné schody, po kterých lze zase jen a jen stoupat. Materializuji slovy a pak následně činy jen to, co chci zažívat a to vše se pak projevuje v mém životě.

Použití slov, jako je známá věta: NEMÁM ČAS, nám bude vždy materializovat a tvořit takové situace, kde nebudeme mít čas. Používám jiná materializující slova a to: NA VŠE MÁM TOLIK ČASU, KOLIK JE HO VHODNÉ MÍT.

Další slovní spojení: JÁ NEMŮŽU ( přijet, ti pomoci, být šťastný, si to dovolit atd.). Opět to tvoří životní situace na základech nemohoucnosti. Vzdáváme se vlastní moci, vlastní síly. Tvoříme slovy, že nejsme schopný a vytváříme to, že jsme slabí.

Další slova: NEUMÍM TO, vytváří takové další životní situace, které nám ukáží ještě mnohem více toho, co neumíme. Základem je přijmout to, co již umíme a další věci jsou pak jen další příležitosti se projevit i v jiných věcech. To slovo projevit, je zde důležité. Nejde totiž o to být v dané věci dobrý, nebo nejlepší, ale jde vždy a jen o projevení sama sebe. Jednoduše si to vyzkoušet bez žebříčku hodnocení. Vždyť právě tento Vesmír byl záměrně vytvořen za účelem PROŽÍVAT A VYZKOUŠET SI TO

Slova jsou mocná. Nejsou to jen zvuky z úst, ale je to tvořivá materializační síla.

Pro někoho se to může zdát být náročný se takto kreativně – tvořivě vyjadřovat, ale ono stačí pro začátek mít stále na mysli slovo TVOŘIT a ono se bude samo začleňovat do našeho slovníku. To bude mít další návaznost s ostatními tvořivými slovy, které pak sami přijdou bez nějakého našeho velkého přičinění. 

Ahoj všichni Krystalka

Zdroj:

http://www.krystalka.estranky.cz/clanky/krystalky-rozhovor-c.1.html

http://www.krystalka.estranky.cz/clanky/krystalky-rozhovor-c.2.html

 

FacebookTwitterGoogle+