Komunikace fyzického těla.
I když se to nezdá, naše fyzické tělo s námi stále komunikuje. Není to však komunikace, jak jsme zvyklí, tedy komunikace verbální – hlasem – slovy, ale je to komunikace pocitová. Pokud je člověk v souladu se svoji trojjediností, pak je komunikace snadná, respektive vnímání informací Ducha, Duše a fyzického těla je zvýšené, citelnější, výstižnější a srozumitelnější. Proto spojení tzv. duchovna a materiálna je klíčem k porozumění a pochopení vnitřních pocitů, které nám přinášejí pro nás důležité informace. Toto propojení tzv, horního a dolního světa, nebo také duchovna a materiálna, se projevuje velmi podobně. Například bolí-li nás nohy, je tu předpoklad, že kroky, které děláme nejsou v souladu. To má mnoho podob, které se pak dají dalším pocitovým zkoumáním upřesnit. Respektive, pokud máme nohy lehké a přesto pevné, je pravděpodobnost, že jdeme dle vlastního předem daného plánu. Jsou-li oteklé, slabé, poraněné, těžké atd., pak s námi tělo komunikuje v podobě upozornění, že naše životní cesty, smýšlení, činy, cíl, není v souladu s Duchem a fyzickým tělem.

Komunikace našeho těla spočívá tedy v jeho projevech. Je-li tělo ohebné, dostává sílu Ducha a oproti tomu, je-li tělo strnulé, pak se v těle odrážejí naše zkostnatělé názory, předsudky, atd., a tím se tvoří blok pro správný příjem energie z Ducha.

Bolest zad, je častým projevem našeho fyzického těla. Má to mnoho podob, ale hlavní příčina je v nesouladu sama se sebou. Jedná-li se již o bolest orgánů, které způsobují bolest zad, ve většině případů se to týká minulosti, která není vyřešena, nebo se minulost stále s dotyčným tahá do současnosti. Se spojením bolesti, či oslabení daného orgánu a například vyzařování nepříjemného pocitu, či již bolesti do zad, se dá zjistit bližší příčina nesouladu. Pokud člověk v čas reaguje na pouhé pocity v těle a začne objevovat příčinu těchto pocitů, nemusí to jít až do bolesti, kdy je již většinou určitý orgán oslabený. Proto je dobré, si tělo hýčkat a dávat mu pozornost a péči, aby tak komunikace byla stále jen na pouhé pocitové stránce.

Srdce je citlivé a to hlavně týkající se energií vztahů. Často nám srdce sděluje např. tlakem, mírným píchnutím, zvýšeným citelným tepem, nebo svíravým pocitem, atd., že nejsme v souladu týkající ho se vztahu nejen se sebou, ale také z okolím. Proto bychom měli těmto projevům věnovat pozornost, abychom našli příčinu těchto fyzických tělesných oznámení, tedy této fyzické tělesné komunikace. Vztahy se týkají všeho. Mohou to být vztahy k sobě, k rodičům, k dítěti, k rodině, k přátelům, k partnerovi, ale také ke zvířatům, k přírodě stejně tak jako jsou vztahy k práci či ke koníčkům. Je dobré si uvědomit, že vztah je spojení, sloučení, určitá symbióza, splynutí a proto každé odpojení je citelné, každé rozdělení je citelné a každé rozpojení, nebo dokonce odtržení je citelné. Stejně tak, jako je částečné odpojení od Zdroje – Stvořitele také citelné a to v podobě pocitu samoty, pocitu strachu, pocitu ztracenosti atd.

Komunikuje-li s námi naše fyzické tělo např. bolestí ramen, neseme si obrazně těžký batoh, břímě atd.

Naše tělo s námi komunikuje s počátku pocity a když je nevnímáme, začne komunikovat bolestmi a když ani ty nevnímáme, tělo ve své podstatě slábne, nebo-li umírá ať v podobě vyčerpání, nebo v podobě nemoci.

Tato komunikace s tělem, tedy toto vnímání těla, by se však nemělo stát posedlostí, tedy, aby nedošlo k přílišnému sebepozorování, což se dá v tomto případě nazvat hypochondrií.

Naše tělo, tedy k nám hovoří a i když to může být i v podobě bolesti, stále jde o komunikaci. Například, i pouhé zaměření naší pozornosti, tedy zaměření na určitou tělesnou část, způsobuje větší tok energie a proto se stává, že si tělo v podobě škubnutí, svědění, píchnutí atd, o tuto pozornost, o tok energie řekne.

Pokud se naučíme naše fyzické tělo milovat, vnímat, pak můžeme tzv. slyšet, co říká, což je vědomé propojení našeho fyzického těla s našim Duchem a tím dochází k proudění energií i do rozumové úrovně, což má za následek aktivaci a probouzení zatím spících částí našeho mozku. Mozek tak začne vnímat v rozšířeném vědomím, což způsobuje další a další větší propojení celé své bytosti, a to způsobuje opravdové blaho a radost, již ne jenom radost ze života, ale již i radost ze Stvoření. Zde vidíme, jak je fyzická část naší bytosti – fyzické tělo, stejně důležité, jako Duše a Duch.

Zde na materiální úrovni, je toto propojení vhodné pro sebepoznávání, ale ve své podstatě vždy Duch vítězí nad hmotou, tedy i člověk, který není schopen pohybu, či je vážně nemocný, může dojít k blaženému stavu sebeuvědomění. Proto nic není pravidlem, ale vše je možností. Pointa tohoto článku je o tom, že není nutné být nemocný a trpět, z důvodu vědomému uvědomění Stvořitele, ale pointa je o tom, že když nebudeme opomíjet své fyzické tělo a samozřejmě Duši a Ducha, můžeme k moudrosti, k blaženému uvědomění jediné síly – Stvořitele, dojít i tzv. (v souladu Ducha, Duše a Fyzického těla) v podobě příjemných životních zážitků, naplněné zdravím, úctou, přátelstvím a láskou.

Merlain

 

FacebookTwitterGoogle+