K ZAMYŠLENÍ
Láska bolí, protože otevírá cestu k blaženosti. Láska bolí, protože proměňuje, láska je změna. Každá transformace je bolestivá, neboť staré je opouštěno kvůli novému. Staré je dobře známé, bezpečné, jisté – nové je absolutně neznámé. Vstupujete do vod neznámého oceánu. V novém světě nemůžete použít mysli; ve starém světě byla mysl tak dovedná. Mysl dokáže fungovat jenom ve starém světě; v novém je naprosto nepoužitelná. Z tohoto důvodu přichází na scénu strach. Když opouštíte starý, příjemný, bezpečný svět, svět pohodlí, bolí to. Je to  stejná bolest jako ta, kterou  cítí dítě, když vychází na svět z matčina lůna. Je to tatáž bolest, kterou cítí pták, když se líhne z vajíčka. Je to stejná bolest, jakou bude cítit ptát, když se bude poprvé snažit vzlétnout. Jde o strach z neznámého. Bezpečí známého  a nejistota a nepředvídatelnost neznámého způsobují, že se člověk tak bojí.

A jelikož k transformaci dochází ve směru od Já ke stavu ne-Já, tato agonie je velmi silná. Jenže není možné dojít k extázi bez toho, abyste prošli agónií. Pokud má být očištěno zlato, také musí projít ohněm.

Láska je  oheň. Kvůli bolesti, kterou způsobuje, žijí miliony lidí životy bez lásky. Ti ovšem trpí také, ale jejich utrpení je neplodné. Utrpení z lásky není zbytečné. Láska bolí, ale nevzdávejte se jí. Pokud se jí vyhýbáte,  vyhýbáte se zároveň i skvělé možností růstu. Láska vám nabídne první ochutnávku taa, súfismu, zenu. Láska vám poskytne první důkaz o tom, že existuje Bůh a že život má smysl.

Člověk musí  milovat. Je to první krok k Bohu, jemuž se nemůžete na této cestě vyhnout. Ti, kdo se snaží vyhnout kroku lásky, nikdy k Bohu nedojdou.

Láska je pravý Bůh, nikoli bůh teologů,  nýbrž  bůh Buddhy, Ježíše, Mohammeda, bůh súfistů. Láska je metoda, která vám umožní zabít vlastní Já jako individualitu a stát se bytostí bez hranic. Zmizíte jako kapka rosy a proměníte se v oceán. Musíte však projít dveřmi lásky.

A jakmile začne člověk mizet jako kapka rosy, když předtím v tomto stavu dlouho přežíval, samozřejmě ho to bolí, protože uvažuje tímto způsobem: „Já jsem takový a takový a teď ztrácím identitu. Umírám.“

Neumíráte, umírá pouze iluze a vy jste se s touto iluzí identifikovali. Iluze však vždy zůstává pouhou iluzí. A jedině tehdy, když iluze zmizí, dokážete vnímat, kdo doopravdy jste. Tento objev vás vynese na nejvyšší vrchol radosti, blaženosti a požehnání.“

Osho

 

Zdroj: http://www.novoucestou.cz/?p=14957

 

FacebookTwitterGoogle+