JAN PAVLÍK: UTAJOVANÉ SKUTEČNOSTI – VÝVOJ NEBO STVOŘENÍ?

Dodnes se ve školách učí o Darwinově vývojové teorii druhů, podle níž se život postupně vyvíjel z neživé hmoty, od bakterií až po člověka. Základem byly pochopitelně organické sloučeniny, bez nichž není život možný. V dnešní době však zákon biogeneze, podle něhož živé vzniká jen ze živého, pomalu mizí z učebnic. Je totiž v rozporu s evoluční představou, podle které kdysi život musel nějak z neživého materiálu vzniknout – nemá-li evoluční hypotéza padnout.

Ne tedy přírodověda, ale ideologické důvody vedou vědce k tvrzení, že život se z neživé hmoty kdysi vyvinul. Proč nic takového dnes nikde nepozorujeme? Protože celá evoluční teorie je jen jedna velká pseudovědecká lež… Můžeme směle tvrdit, že dosud nikdo nikdy nepozoroval, že by se z jednoho živočicha vyvinul samovolně jiný. Křížení druhů možné je, třeba koně a osli, ze kterých vzniknou muly a mezci, ale v podstatě je to stejné, jako křížení černochů a bělochů.

Tisíce laboratorních pokusů od 19. století prokázaly, že život vzniká jen ze života, a to předáváním složitého programu v DNA z generace na generaci. Originál – tedy první život, musel být i na samém počátku. Základem života je informace obsažená v DNA, jež určuje uspořádání atomů a molekul všech organických látek v buňkách organismů.

Je neuvěřitelné, jak si někteří takzvaní „exaktní“ vědci pletou podmínky nutné pro udržení života s podmínkami nutnými pro vznik života. Teplo, voda nebo dostatek energie jsou nutné podmínky pro přežití organismů, ale nestačí pro jejich vznik. Je to asi tak stejné, jako by někdo tvrdil, že kde je tuna železa, ropy a kus rovného terénu, tam vznikne samo od sebe auto. A kde je kamení, vzniknou domy, a kde je křemík, vytvoří se integrované obvody.

Ano, pro vznik čehokoli jsou nutné základní suroviny, ale bez informace, co a jak chceme vyrobit, a bez osoby tvůrce, nikdy nic samovolně nevznikne! V přírodě je pouze jeden element, ktarý obsahuje informace, a to je Deoxynukleová kyselina – DNA a jen jeden zdroj energie, a to záření. Bohužel není známo, kdo DNA vytvořil, protože náhodný vznik není rovněž možný.

Fantastická a směšná představa o tom, jak buňky vznikaly náhodnými fluktuacemi prvků a pak se postupně vyvíjely až k člověku, je vědecký nesmysl a největší omyl. Není náhoda, že evolučním hloupostem se začalo učit právě v nejkrvavějším 20. století.

Biolog, profesor Conklin z University v Princentonu, prohlásil: „Pravděpodobnost, že život vznikl náhodou, je srovnatelná s pravděpodobností, že encyklopedie je výsledkem exploze v tiskárně.“

Jen pro zajímavost uvádím:

• Pro každý živý organismus jsou nezbytné bílkoviny.
• Jednoduchá bílkovina se skládá asi ze 100 aminokyselin.
• Její náhodný vznik lze vyjádřit pravděpodobností 1 : 10130 (1 a 130 nul).
• Počet atomů ve vesmíru je odhadován na 1080 (1 a 80 nul).

Z toho vyplývá, že ani všechny atomy ve vesmíru by se nemohly náhodně uspořádat tak, aby vznikla jednoduchá bílkovina. Lze učinit i druhý závěr – všechny jevy ve vesmíru nejsou náhodné, ale řízené jednoduchými zákony za určitým cílem.

O nalezení smyslu života a existence vesmíru se pokoušejí filosofové od nepaměti. Řešení tohoto problému je někde ve vesmíru obsaženo. A pokud ho nalezneme, spojíme se s Bohem…

Mgr. Jan Pavlík, záhadolog a nezávislý badatel
Publikováno v časopisu Ve hvězdách & Lidový léčitel
Zdroj: www.astrolife.cz

 

FacebookTwitterGoogle+