JAN PAVLÍK: CO NÁM PŘINÁŠÍ VĚK VODNÁŘE?

Z horoskopů jistě znáte dvanáct zvířetníkových znamení, nazývaných také dvanáct vesmírných principů. Tyto principy si představujeme jako kruhový pás kolem Země, který je nezávislý na souhvězdích, podle nichž byla kdysi vybrána jejich pozemská jména. Tyto jednotlivé úseky působí na vývoj civilizací stále stejně, dříve i nyní.

Poloha Země se ve vesmíru mění v mnoha ohledech (oběh kolem Slunce, oběh Sluneční soustavy kolem galaktického centra, pohyby galaxií), avšak z pohledu na jednotlivé etapy vývoje lidstva je důležitá tzv. precese zemské osy. Stručně řečeno laicky jde o to, že zemská osa, kolem které se zeměkoule otáčí, nemá stále stejný směr, ale podléhá také pravidelnému kmitavému pohybu, vyvolanému přitažlivostí Měsíce.

Důležitý pro nás je tzv. „jarní bod“. Je to průsečík roviny zemského rovníku s rovinou ekliptiky – zdánlivé dráhy Slunce. Tento bod, díky kývavému pohybu zemské osy, jako když roztočíte káču a cvrnknete do ní, se pohybuje během 25.920 let celým kruhem. Mezi odborníky se tomu říká platónský nebo velký rok. A jeden jeho měsíc, či-li jedna dvanáctina nebo také jedno zvířetníkové znamení, trvá přibližně 2160 let. Tradičně má toto období název „věk“.

Každému věku jsou přiřazeny jisté charakteristické principy vlivů na život na Zemi. Od počátku vzniku Země do dnešní doby se tedy neustále střídá dvanáct základních principů ovlivňujících v logických souvislostech vědění a konání lidstva.

Jednotlivé etapy tohoto vývoje lze vidět například i podle různých historických analogií. Ve věku Býka (-4551) vidíme kulturu Kréty či Egypta, kde byl uctíván býk, ve věku Berana (-2391) uctívají židé „beránka božího“ a od roku -231 začíná působit věk Ryb, vrcholící příchodem božího syna Ježíše, který dokázal nasytit hladové rybami.

Roku 1929 začal současný věk Vodnáře, který je zobrazován jako postava vylévající z nádoby (svatého Grálu) živou vodu – vědění nové duchovní reformace, jak můžeme například číst ve Zjevení Jana Křtitele – Apokalypse.

V každém z předchozích věků poslední doby existovaly civilizace, jež lze charakterizovat podle principů tohoto věku. V každé z těchto civilizací žily mimořádně vzdělané vůdčí osobnosti, mající za úkol vést lidstvo jistým směrem. Jejich zákony a pravidla nebyly ale vždy správně pochopeny a prožívány, takže v každém věku dochází k ukončení vývojové etapy některé z civilizací.

Ve věku Býka to byla civilizace Atlantidy, jež přešla do sumerské a egyptské civilizace, pravděpodobně také do čínské, japonské a středoamerických civilizací. Ve věku Berana, který byl velmi významným pro dění v židovském národě, zde vidíme především Mojžíše, jehož prostřednictvím lidstvo obdrželo vědění o deseti správných zásadách přežití civilizace, známých jako Desatero božích přikázání. Po Mojžíšovi přišli v židovském národě proroci, kteří volali národ k obrácení, ale i v jiných částech světa se vtělili jiní duchovní vůdcové. Byli to Sidhárta a Gautama (Buddhové) v Indii, Lao-c‘ v Číně a Tibetu a Zoroaster (Zarathuštra) v Íránu.

Srovnáme-li současné poznatky o jejich učení, zbavené balastu z náboženských dogmat, které do nich později vznikly, dostaneme u všech jednotný obraz stvoření světa a jeho zákonů. Protože však ani tyto osobnosti neprobudily nastálo dále upadající lidstvo, vtělila se na Zemi ve věku Ryb Boží láska v osobě Ježíše Krista, aby lidem podal pomoc v Božím Slově.

Ježíš nepřišel proto, aby se nechal zavraždit a tím spasil naše hříchy, jak tvrdí obvykle církev. Jeho hlavní poslání spočívá v tom, že přinesl slovo pravdy. Lidé je však opět nepřijali, jeho zvěstovatele zavraždili, a nakonec si na Ježíšově smrti vybudovali dogma takového náboženství, které vyhovovalo jejich duchovní lenosti.

Ve věku Ryb se ještě jednou objevila pomoc, a to v arabském národě. Prorok Mohamed zvěstoval své učení, opět jinak, než se dnes u muslimů traduje, a snažil se založit na Zemi opravdový stát Boží.

Je tragédií, že v každém z těchto případů nastal vždy místo vzestupu – duchovní sestup. Nyní se lidstvo ocitlo na počátku věku Vodnáře. Symbolicky tak můžeme vidět, čeho se nový věk bude týkat – přináší čistou vodu, pravdu na Zemi. Nové znalosti o člověku a vesmíru a o působení přírodních zákonů v něm. Všude kolem nás lze dnes vidět nebývalé množství různých nových duchovních informací, někdy pravdivých, jindy lidmi zkreslených.

Záleží na každém z nás, aby si vybral a přijal za své ty správné informace, zaručující vývoj civilizace do budoucnosti. Věk Vodnáře je dobou světové očisty, jež byla mnoha lidem vícekrát duchovně zvěstována, a která se již více let ohlašuje mnohými katastrofickými událostmi, i konstelací hvězd. Nyní máme osud civilizace skutečně ve svých rukou.

Mgr. Jan Pavlík, záhadolog a nezávislý badatel
Publikováno v časopisu Ve hvězdách & Lidový léčitel
Zdroj: www.astrolife.cz

 

FacebookTwitterGoogle+