JAK USTÁT EMOCE A MYŠLENKY?
Na královské cestě Vídeňských Alp stoupám k vrcholu hory SCHNEEBERG. Na cestě se vyskytují překážky způsobené vlastní nedostatečnou orientací v prostoru.

Potkávám kameny, beru je do rukou, hovořím s nimi v napojení na Univerzální energii Zdroje, ze kterého pochází vše živé. Kameny obsahují vědomí stejné esence života jako my lidé. Jsme propojeni.

Nacházím zde požitek ze života, kameny, které mluví, dýchám vzduch, který mi dává sílu přiblížit se vrcholu a vitalitě. Na císařských loukách stoupá moje frekvence srdce, několik hodin chůze provází znamení na cestě. Tato znamení zobrazují srdce. Příroda je milující, plná lásky.

Jediné, co mne otravuje, jsou myšlenky. Pozoruji je, ale nemohu se jich zbavit. Vytváří nezadržitelný proud vody. V boji s myšlenkami se objevují emoce.

EMOCE mají různou intenzitu a zabarvení.

Nepřeji si, aby se mne dotýkaly emoce vlastní ani cizích lidí, snažím se pozorovat z odstupu, odkud se ve mně emoce vzali, procházím očistou, kterou mi poskytují, aury stromů, potoky a louky, které bosa procházím. Nedovolím, aby mne emoce prostupovaly. Cítím potřebu očištění. Končím boj, nechávám se tím vším prostoupit, uprostřed Přírody vnímám bezpečí. Vědomě prožité emoce nezanechávají stopu v mém těle i vědomí.

IMG_1898

Jak je to s emocemi, které mé vědomí vstřebalo od druhých? Pokud se necháme strhnout dramatem emocí společnosti, skupiny či jednotlivce, vzdalujeme se sami sobě, stávají se z nás pasivní příjemci a konzumenti něčeho, co se nás vůbec nemusí dotýkat. Být dobrým pozorovatelem emočně nabytých příběhů a dramat, které se odehrávají před našimi zraky, můžeme považovat za inspiraci nebo jako divadelní hru, ze které můžeme odejít.

MYŠLENKY, tak jak je známe a umíme s nimi žít, jsou informační nosiče. Zvykly jsme si na ně. Býváme jimi přesyceni, ať chceme nebo nechceme, i když spíme. Spící člověk aktivně myslí podvědomou myslí. V denním provozu se stává, že nevěnujeme pozornost myšlenkám, natož abychom je používali ve vlastní prospěch. Proto se nedivme, že inklinujeme k častému přetížení z myšlení.

Chceme-li se očistit je potřeba vyvinout úsilí v pozornosti toho, co nám předkládá

vnitřní moudrost těla a vědomí.

  • Od průmyslu k přírodě, od umělého k přírodnímu.
  • Od rodiny k sobě, uvolnění vazby představ o sobě a rodině.
  • Od společnosti k Jednotě do stavu bytí v jednoduchosti. Osvobození se od potřeb, které předkládá společnost, média, uvědomění si vlastních skutečných potřeb.

Člověk, který si z mysli utvoří nástroj, užívá mysl konstruktivně, pomocí ní nalézá nejlepší možná řešení v situacích, do kterých je z nějakého důvodu postaven, ať už pracovních nebo soukromých.

Můj osobní POHLED NA MYSL:

Myšlenky dokážou člověka zotročit, dohnat ho do úzkého konce, ale také ho vyvést z labyrintu slepé uličky. Osvědčilo se mi chytit se za hlavu, provést pár nádechů a výdechů, uvědomit si, kde jsem, opustit na chvíli myšlení a vnímat za tím vším skutečnost.

Otevřená mysl je přístupná inspiraci a intuici.

Oldřiška Kališová, www.alternativnistudio.cz