JAK ODPUSTIT SVÝM RODIČŮM
V duchovním životě jsme často nabádáni, abychom odpustili těm, kteří nám ublížili a nechovali v sobě zlost. Cítíme potřebu od minulosti se otřepat a nechat staré křivdy plavat, ale naše vlastní duše nás zrazuje a stále přivolává bolestné obrazy z dětství, do kterých se přidávají nové rány, když se s rodiči setkáváme. Jako bychom snad ani nebyly svéprávní a samostatní, dávno dospělí lidé s vlastními rodinami.

Pravda je taková, že nad námi stále mají moc zážitky z doby, kdy jsme k rodičům vzhlíželi jako k našim jediným ochráncům a pečovatelům a nedokázali jsme si přebrat jejich chování, které bylo zraňující, ba dokonce mohlo být i zhoubné.

Bez ohledu na to, jak jste staří, a jestli ještě vůbec žijí existuje cesta, jak se uzdravit a najít ve svém životě nové hloubky pokoje a duševního klidu. — Na konci tohoto článku najdete ke stažení knihu, která mi v tomto bolestném ale osvobozujícím procesu velice pomohla.

Čekáte stále na šťastnou rodinu?

Jedním z největších bloků může být celý život hýčkané očekávání, že „jednoho dne budeme šťastná rodina.“ Nepadejte do pasti planých očekávání, která už tolik lidí pozřela do svých útrob. Rozhodnutí, zda budete jako rodina fungovat harmonicky bohužel není jenom vaše. Vyžaduje, aby také ostatní členové přijali vaše pořadavky na to, aby s vámi bylo slušně zacházeno, aby s vámi komunikovali a hlavně – aby měli zájem starat se o vzájemný vztah.

Všechno bude dobré, oni se napraví a konečně mi dají lásku a ocenění, které jsem od nich nedostala.

Je docela dobře možné, že toho nejsou schopni, protože jsou třeba příliš ponoření do svých manželských dramat, závislostí nebo si usilovně popírají realitu a na vaše pokusy otevřít téma vašeho vztahu budou popudlivě reagovat.

Když nám rodiče ničí život

Celá kniha ke stažení níže nebo ze stránky „Ke stažení„.
PRVNÍ ČÁST: JEDOVATÍ RODIČE

Úvod. Rodiče v roli bohů

ČÍST 1. KAPITOLU

„I když jsi to tak nemyslel, neznamená to, že to nebolelo“

ČÍST 2. KAPITOLU

„Proč mne nenechají, abych žil vlastní život?“

ČÍST 3. KAPITOLU

„V téhle rodině není nikdo alkoholik“

ČÍST 4. KAPITOLU

Všechny modřiny jsou v nitru

ČÍST 5. KAPITOLU

Někdy jsou modřiny i na těle

ČÍST 6. KAPITOLU

Největší zrada

ČÍST 7. KAPITOLU

Proč se rodiče takhle chovají

ČÍST 8. KAPITOLU

ČÁST DRUHÁ: NÁVRAT K VLASTNÍMU ŽIVOTU

Nemusíte umět odpustit

ČÍST 9. KAPITOLU

Když jsem dospělý, proč si tak nepřipadám?

ČÍST 10. KAPITOLU

Počátky vymezení svého Já

ČÍST 11. KAPITOLU

Kdo za to tedy může?

ČÍST 12. KAPITOLU

Konfrontace: cesta k nezávislosti

ČÍST 13. KAPITOLU

Hojení ran z incestu

ČÍST 14. KAPITOLU

Prolomení začarovaného kruhu

ČÍST 15. KAPITOLU

Konec bojování

ČÍST DOSLOV

Seznam odkazů, kontaktů a doporučené literatury

ČÍST KONTAKTY

Odpustili jste jim, ale cítíte se hrozně?

Pokud sami sebe ujišťujete o to, že jste svým rodičům a všem lidem z minulosti odpustili jejich strašné chování, zkuste se podívat, zda také vaše tělo svým souhlasem doprovází mysl. Trpíte řadou chronických, nevysvětlitelných obtíží? Depresí? Je váš život jeden velký binec? Pak je na místě slevit ze svých ambicí na svatozář a podívat se pravdě do očí: pokud se cítíte hrozně, vnitřní pokoj jste nenašli a to znamená, že jste dosud nevykopali kořen zla, ale spíše jste ho někam zatěsnali.

To mívá obvykle jedinou příčinu: necítili jste se dost silní a neměli jste dostatečné zázemí na to, k tomu jej vykopat a čelit bolesti, která s oživením starých zkušeností přijde. bohužel cesta k odpuštění je nelehká, bolí a nedá se uspíšit toužebných přání „být z toho už venku“. Pokud pociťujete nervozitu a pnutí, že už byste se ke starým věcem nejradši nevraceli, můžete vzít jed na to, že jste se ještě nevyléčili. Skutečný vnitřní pokoj se dá poznat a až ho potkáte, nebudete váhat.

Dospět k odpuštění bolí

Odpuštění je ve skutečnosti až poslední fází procesu, ve kterém potřebujeme nejdříve vykopat všechny bolestné pocity, kterými jsou vzpomínky a vztahy s rodiči provázeny. Jsou jimi zejména:

Vina
Hněv
Žal
a Strach

Konfrontací k uzdravení

Jednou z nejúčinnějších technik je napsání dopisu, ve kterém otevřete nikdy neotevřené téma toho, jak vás svým jednáním zranili. Nemuseli si to ani uvědomovat nebo mohli své smýšlení změnit. Možná mají zájem o vzájemný vztah a budou ochotni něco změnit a přiznat, že vám ublížili. Samozřejmě, že při nejlepší vůli z vaší strany, na jejich straně může vůle chybět. V takovém případě vás konfrontace osvobodí, abyste už od nich nečekali něco, co nemůžete dostat, a smířili se s tím, jaká je realita.

Smyslem takového dopisu je

  • pohlédnout rodičům zpříma do očí
  • překonat strach a stud z otevření citlivých témat a z jejich reakce
  • sdělit jim pravdu o tom, jak jste to prožívali
  • nastavit novou podobu vašeho vztahu, podle toho, jak se k tomu postaví

Z mé zkušenosti asi třetina vztahů se úplně uzdraví, a budete litovat, že jste to neudělali dříve, protože rodiče mají o vztah s vámi upřímný zájem a neuvědomují si, co vám udělali. V druhé třetině případů se dočkáte částečného uznání toho, jak to bylo a pokusu o nápravu, ale rozhodnete se udržovat formálnější vztahy. Poslední třetina je úvodem k nelehkému uvědomění si, že jedinou cestou pro vás, jak si uchovat duševní zdraví, je vztahy s nimi přerušit, třeba i proto, že reagují formou vydírání, na které nemůžete přistoupit.

Prolomit začarovaný kruh

Existuje jeden důvod, proč se o konfrontaci a uspořádání vztahů k rodičům pokusit, i kdybyste tím na sebe měli přivolat hrom blesky a chvilkově se z toho zhroutit. Všechny potlačené pocity a nevyřčené pravdy ve vás někde vevnitř žijí vlastním životem, a pokud je nevyndáte na povrch a nevrátíte, kam patří, skončí na jediném možném místě: ve vašich vztazích s partnerem a vlastními dětmi.

 

Zdroj: http://www.carovnezrcadlo.cz/jak-odpustit-svym-rodicum

 

FacebookTwitterGoogle+