INFORMAČNÍ DOPIS BARBARY BESSEN S POSELSTVÍM KRYONA, LEDEN 2015
Milí přátelé,
tak už máme rok 2015. Vnímám, jak se všechno pořád zrychluje. I když za sebe musím konstatovat, že si přesto dokážu užívat krásné hodiny klidu na pohovce, na které tak ráda píšu. Společně s kocourem Kájou. Je zajímavé pozorovat zvířata v této probouzející se době. Tolik toho vědí a myslím si, že spíš pozorují ona nás. Někdy téměř s pobavením, jako by chtěla říct: „No, tak copak zas ten můj člověk vyvede za hloupost? Copak zas zamýšlí?“ Zvířata mají  tak vědoucí oči. Jestlipak jste si už někdy zkusili popovídat se svým domácím mazlíčkem nebo telepaticky navázat kontakt s nějakým zvířetem v přírodě? Před několika dny jsem byla na návštěvě v jednom hřebčíně. Téměř magicky mě to přitahovalo k jednomu boxu. Stál v něm hřebec, velmi jemně vibrující zvíře s hodně smutným pohledem, jak se mi zdálo.
Zkusila jsem s ním navázat kontakt a zeptala se ho, jak se mu vede. Sdělil mi, že touží být venku ve výběhu s ostatními koňmi. Zeptala jsem se na něj přítelkyně, která mě tam vzala, a ta mi sdělila, že tento kůň jezdí po významných závodech. Brali ho na vyjížďky odděleně, aby jej chránili. Na boxu bylo uvedeno jeho velmi stylové jméno, věk a byly tam zmíněny i jeho trofeje. Přitom by tak rád byl prostě jen venku a volný. Hřebčín jsem už navštívila vícekrát a tak jsem hřebci  věnovala pozornost. Naslouchala jsem mu a směla jej i pohladit … Při bližším pohledu objevujeme v každodenním životě stále víc věcí, které se nám zdají  zvláštní, o kterých máme pochybnosti a chtěli bychom je změnit. S tím koněm to bylo podobné. Je žádoucí změnit způsob myšlení nebo začít jednat novým způsobem. Nejlepší je, když začneme v našem soukromém životě a podíváme se, kde stále ještě děláme věci, které vlastně už prožívat nebo dělat nechceme. Většinou k tomu potřebujeme trochu odvahy. Máme však k dispozici víc síly než kdykoli předtím díky vyzařování energie z centra galaxie, totiž to, co Kryon nazývá „Zlatou vlnou“. Jen se pro to musíme rozhodnout.Rok 2015 nabízí mnoho příležitostí, jak měnit věci, podnikat nové kroky a navíc i to, co je tak důležité – prostě jen tak být. Léta jsme procházeli transformací. Teď se naskýtají příležitosti, abychom se stále víc zabývali naším vlastním božstvím, stále víc se mu přibližovali, vnímali je, navazovali s ním kontakt a zvali ke společnému prožívání našeho života. Je to jako pozemská trojjedinost boží, velmi mile působící: Vyšší já bere za ruku tělesné bytí a osobnost, zvanou též ego. Společně  plánujeme náš (nový) život. Myslím, že rok 2015 bude rokem mimořádných příležitostí, které si můžeme v duchu vykouzlit a pak je nechat jen volně vklouznout do našeho života. Skutečně si stále víc uvědomujeme to, co nám říká Kryon, že jsme jednou nohou v dualitě a tou druhou v multidimenzionalitě. A učíme se stále víc umění, jak oboje propojit.
Nedávno mi vyprávěla má přítelkyně, že hluboce meditovala v lese u jednoho stromu a tu  kolem ní velmi těsně prošla jedna žena, aniž by mou přítelkyni vůbec zaregistrovala. Neviděla ji. Je to jako v Celestýnském proroctví. Pokud jste tu knihu četli, určitě si vzpomínáte, že hlavní hrdina se dokázal zneviditelnit, když se zcela pohroužil do sebe. Jsem si jista, že podobných věcí budeme stále víc schopni. Stejně jako můžeme zpomalit nebo zrychlit čas, čímž se nyní poměrně často zabývám.
Přeji všem čtenářům a čtenářkám dobrý start do tohoto mimořádného roku. Kéž jsme schopni uskutečňovat  všechny ty potenciály, které nám nabízí naše Vyšší já. Sílu k tomu nám dodává Universum.
Rádi dodržujeme tradici a předáváme na tomto místě přímé poselství, tentokrát od Kryona. Těm z vás,  kteří jste se k tomu dostali poprvé, doporučuji, abyste si poselství vytiskli, pohodlně se usadili na pohovku a hluboce se do něj ponořili.
Se srdečnými pozdravy ze severu Německa,
Barbara Bessen

Buďte pozdraveni, milí přátelé, jsem KRYON, váš bratr a vaše sestra na cestě ke Světlu. Barbara mě právě vidí před svým vnitřním zrakem jako člověka, jako lidskou postavu. Často popisuje jednu mou podobu tak, že jí  připomíná prince Valianta z doby krále Artuše (postava z komiksu Herolda Fostera – pozn. překl.) Možná je to její přání, možná je to i kolektivní přání? Kdo by mě raději viděl jako ženu, jistě mě uvidí svým vnitřním zrakem v ženské podobě. Tím chci říct, že skutečně nejsem lidskou postavou. Sídlím ve vyšším světě, který je beztvarý. Mohu však kdykoli přijmout jakoukoli formu, jak je to právě vhodné, respektive jak je to žádoucí. Třeba na jiných planetách volím jinou podobu, pokud tamější bytosti nevypadají jako lidé a žijí i jiným způsobem. Popřemýšlej o tom trochu. Protože teď je dobré vědět, že to platí i pro tebe. Rád to vysvětlím. Pouze teď v této inkarnaci, v tomto koloběhu pozemských životů jsi lidskou bytostí. Možná pocházíš z Plejád nebo ze Siria, možná to byly tvé poslední domovské stanice, kde jsi neměl lidskou podobu. Jsi tedy také beztvarý. Teď sis pouze zvolil takovou formu, která žije tady na Zemi. Nech si to chvíli projít hlavou.

Co kdybychom se teď přesunuli k tématům, která mimo jiné v současné době hýbou Evropou? Rád bych totiž rozšířil tvůj úhel pohledu sdělením, že nyní sis pravděpodobně zvolil tělo s relativně světlou kůží a středoevropskou formu výrazu (obličeje). Avšak v jiných životech jsi mohl vypadat stejně jako ti přistěhovalci, kteří k vám začali proudit. Tím ti chci sdělit, že nejste odděleni, přestože každý z vás má tady na Zemi ke zpracování svá vlastní témata a jiné způsoby projevu. Avšak koneckonců jste všichni jedno. A proto jsou všechna témata a způsoby projevu, jež se tak či onak dotýkají tolika lidí, spojeny s velkými kolektivními tématy. Na jejich základě totiž vznikají tvrzení, že existuje dobré a zlé, že existují lepší a horší lidé, že jsou vzdělaní a nevzdělaní atd. Když však vycházíte z toho, že všichni žijete v jednom poli a to skutečně žijete, pak jste všichni jedním. Každý se podílí na všem a každý člověk má ke zpracování všechna témata. Ať už v tomto časovém úseku nebo v nějakém jiném. Ani to však nehraje roli, protože všichni existujete současně.
Pohodlně se opři a popřemýšlej, jaké zaujímáš postoje k ostatním lidem, k azylantům, k přistěhovalcům, k sousedům a ke kolegům. Nahánějí ti jiná náboženství strach? Věříš tomu, že křesťanství je to jediné správné náboženství? Víš, viděl jsem a vnímal už tolik bytostí, planet a galaxií. Viděl jsem války a mohl jsem také léčit. Koneckonců to všechno, o čem si myslíte, že hýbe Zemí, neexistuje. Děje se to ve vašich myšlenkách. Srdce je centrem tvého bytí. Tam žije esence Všeho-co-je. Cesta domů, o kterou nyní usilujete – i toho jsem byl svědkem v mnoha jiných soustavách vesmíru – je kolektivní záležitostí. Vnímáš se jako jednotlivá bytost a pracuješ na svém vzestupu. Ale tak to není. Ovšem, můžeš se stát sám vzestoupeným mistrem. Tak to šlo ve všech dobách. Avšak ty jsi sem přišel proto, abys podporoval úžasný experiment, kdy Země projde vzestupem jako kolektiv. Zkus se teď chvíli nad tím zamyslet a uvědomit si to prostřednictvím myšlenek a obrazů, které ti rád pošlu.
Otázka, kterou by sis nyní měl položit, zní: Co mohu udělat, abych mohl posloužit kolektivu? Na to existuje jedna odpověď a tu už velmi dobře znáš: Přijímej sám sebe takového, jaký jsi,  vytvářej ve svém nitru mír a stůj si za vším, co jsi dosud prožil a posuzuj to moudrým pohledem. Měj pro sebe pochopení, odpouštěj si, dovol si přestat lpět a dát si svobodu.Když jsi pak úplně stabilní a odolný vůči všem vnějším vlivům, pak se odvaž na kolektivní území a angažuj se pro všechno, o čem si myslíš, že je potřeba změnit. Zasazuj se silou svých myšlenek, jednej navenek tak, jak si myslíš, že by to mělo být. Jen se nepokoušej obracet jiné na svou víru, nesnaž se být misionářem. Každý člověk prochází svou cestou k vzestupu. Možná jako azylant nebo třeba jako někdo, kdo se proti azylantům bouří. Možná i jako bombový atentátník nebo únosce dětí. Neboť věz, že všichni lidé se chtějí vrátit domů, jen si toho mnozí z nich nejsou vědomi. Poukazují na agresivitu, smutek nebo zlost jako na něco, co existuje mimo ně arádi přesouvají zodpovědnost na nepřátele, na nevěřící nebo lidi jiného vzhledu. Ve skutečnosti chtějí být milováni – stejně jako ty – a najít dopravní prostředek na cestu domů. Když si tohle začneš uvědomovat u všech lidí, mohl bys to ze své strany začít podporovat třeba tím, že bys navázal laskavý oční kontakt s těmi lidmi, s nimiž se setkáváš a na které se vlastně ani moc rád nekoukáš. Dalším krokem pak je obejmout je. Nech ze sebe mluvit lásku. Buď andělem na Zemi!

Jsem v hluboké lásce a pospolitosti
KRYON

Článek je k volnému nekomerčnímu využití. Změny v textu nejsou povoleny. Z německého origináluhttp://www.barbara-bessen.com/wp-content/uploads/2015/01/Infobrief-1_Januar-20151.pdf prowww.novoucestou.cz přeložila Jana S.

 

FacebookTwitterGoogle+