Indie pro zvířata – 19. 9.
V pondělí 19. 9. se před Velvyslanectvím Indické republiky v Praze sejdou aktivisté za práva zvířat, aby se připojili k více než šedesáti městům po celém světě a podpořili tak největší indický projekt proti zneužívání zvířat, který byl spuštěn 18. 9. 2016

 

Tisíce občanů po celém světě se sjednotí pod jednou vlajkou hnutí India Unites for Animals (IUFA). Hnutí IUFA si dalo za cíl vytvořit svět, ve kterém budou lidé žít soucitně, v souladu se zvířaty a přírodou a je inspirován indickou ideologií Vasudhaïva Kutumbakam (svět je jedna rodina). Cílem hnutí je ukončit veškeré zneužívání a krutost páchanou na zvířatech. Od dob boje o nezávislost v Indii nic nerozrušilo psychiku národa tolik, jako nyní boj za práva zvířat, který byl vyburcován narůstajícím počtem násilných aktů vůči zvířatům.

 
iufa
V posledních měsících se v Indii stupňuje v násilné chování vůči zvířatům. Indická vláda označila některé druhy divokých zvířat za havěť a snaží se znovu prosadit již zakázanou indickou praktiku Jallikattu, při které jsou brutálně mučeni býci. Indie také v současnosti zřizuje největší asijskou laboratoř pro testování na zvířatech a provozuje zoo a akvária, do kterých jsou i přes soudní zákaz dováženy stovky druhů zvířat, včetně ohrožených druhů tučňáků. V posledních měsících se v Indii odehrálo několik brutálních násilných činů na zvířatech a některé z nich si útočníci sami zaznamenávali na kameru. Všechny tyto incidenty společně ukazují, jak nedostatečné jsou v Indii zákony na ochranu práv zvířat a jak tamní vláda současnou situaci ignoruje. Tento přístup je potřeba urychleně změnit a upozornit indickou vládu i veřejnost na nutnost ochrany práv zvířat. V současné chvíli jsou v indickém parlamentu práva zvířat reprezentována velmi chabě, proto je potřeba, aby za ně indická vláda přijala větší odpovědnost a aby parlament přijal nové a lepší zákony na ochranu práv zvířat.

 

Ochránci zvířat požadují změnu zákona  Prevention of Cruelty to Animals Act (PCA). PCA byl schválen v roce 1960 a od té doby se nezměnil. Zákony jsou tak zastaralé, že trestem za zabití či zmrzačení zvířete je pokuta v maximální výši 50 Rs (v přepočtu asi 18 Kč).

 

Indie potřebuje, aby zákon na ochranu zvířat pokrýval více oblastí, které jsou stávajícím zákonem opomíjeny. Také je nutno zpřísnit tresty za porušení těchto zákonů. Z toho důvody byl vytvořen Animal Welfare Bill, který byl představen Ministerstvu životního prostředí, lesů a klimatických změn již v roce 2014. Tehdy bohužel nebylo dosaženo ani předložení nového zákonu parlamentu, natož jeho schválení. Aktivisté si nyní dávají za cíl prosadit přijetí nového zákona na ochranu práv zvířat.

 

„Kůže na českém trhu se často vyrábí v zemích třetího světa, aniž by byly dodrženy dobré životní standardy chovných zvířat. Indie je jedním z největších producentů a vývozců hovězí, vepřové a kozí kůže ve světě. Zvířata jsou často chytána na ulici nebo ve volné přírodě a poté nehumánním způsobem zabíjena. Ačkoliv jsou krávy v Indii považovány za posvátné tvory, jsou bez vody, potravy a odpočinku nuceny ujít stovky kilometrů až na místo svého konce. Když padnou k zemi vyčerpáním, je jim do očí vtíráno chilli, aby je bolest postavila zpět na nohy. Pokud tato metoda selže a nedonutí krávy pokračovat,  jsou jim násilně lámány ocasy, což samozřejmě způsobí extrémní bolest, která uvede krávy opět do pohybu. Odkud a z jakého zvířete kůže pochází nemáte navíc šanci zjistit, protože finální výrobky nemusí nést označení původu.

Někdo by mohl namítnout, že kůže je přeci přírodní produkt, který má menší ekologickou stopu než syntetické materiály, ale bohužel opak je pravdou. Každý kousek kůže, který není chemicky ošetřen a zpracován, by se dříve nebo později rozložil. Proto je kůže zpracovávána pomocí mnoha nebezpečných chemikálií a toxinů (formaldehyd, minerální soli, uhelný dehet, olejů, barviv a povrchových úprav na kyanidové bázi). Stejně tak biologický odpad, který je produkován, včetně krve, stolice a moči přispívá k vysokému riziku onemocnění jak pro člověka, tak pro zvířata. “Koktejl” složený z těchto chemikálií a biologického odpadu se následně dostává do půdy, vody, vzduchu a ničí planetu i naše zdraví.

Zaměstnanci koželužen často trpí chemickou otravou, respiračním onemocněním, onemocněním kůže, slepotou, autoimunitním onemocněním či vysokou mírou některých druhů rakoviny způsobených expozicí toxickým látkám, které se používají ke zpracování kůže. Stejná skutečnost byla potvrzena i u lidí, kteří bydlí v blízkosti těchto továren. Při procesu zpracování kůže tedy trpí nejen zvířata, ale také lidé a životní prostředí.“ Doplňují aktivisté z hnutí 269life – organizátoři pražského protestu.

 

 

Web : http://www.269.cz/

Fb událost : https://www.facebook.com/events/1208293595897648/

Tel. : Vratislava Zibová 608 805 094