Emil Kolben: český Tesla
Zatímco František Křižík je všeobecně znám jako jeden z nejvýznamnějších českých vynálezců, ing. Emila Kolbena téměř všichni spojují jen s „kolbenkou“ a ČKD – pokud vůbec s něčím. Je to přinejmenším nespravedlivé, protože jak z technického, tak i podnikatelského úhlu pohledu byl na vyšší úrovni než Křižík. Emilu Kolbenovi však v české společnosti uškodil kosmopolitismus, židovský původ a v neposlední řadě i světový úspěch.

 

Na přelomu 19. a 20. století hýbal elektrotechnickým světem spor, zda je lepší a bezpečnější stejnosměrný nebo střídavý proud. Hlavními protagonisty se stal Thomas Alva Edison jako advokát stejnosměrného proudu a Nikola Tesla jako vynálezce a propagátor třífázového střídavého proudu.

Spor se plnou silou přenesl i do českých poměrů, kde František Křižík zastával Edisonovo stanovisko (oba ostatně byli techničtí samouci přehlížející teorii), zatímco Emil Kolben neméně tvrdošíjně trval na střídavém proudu. Oproti Křižíkovi měl několik výhod: nejen že disponoval kvalitním technickým vzděláním, ale osobně se znal s Edisonem i Teslou.

kolben2

 

 

obr: Pohled do Kolbenova podniku. Heslo firmy znělo „Vyrábíme všechno, od špendlíku až po lokomotivu“

 

 

 

Vývoj pak dal za pravdu Teslovi, protože stejnosměrný proud nešlo transformovat, ani jím účinně pohánět výkonné stroje. Spor podle toho dopadl i v Čechách – Kolben tu vybudoval podnikatelské impérium mezinárodního významu, zatímco Křižíka jeho lpění na chybném principu nakonec podnikatelsky zničilo.

Emil Kolben se narodil 1. listopadu 1862 jako jedno z deseti dětí chudého stránčického domkáře – a ještě ke všemu Žida. Navzdory tomu se mu podařilo vystudovat nejdříve vyšší reálné gymnázium na Malé Straně v Praze a poté zdárně ukončit i studium elektrotechniky a strojnictví na pražské německé technice.

Jeho talentu si všiml zemský český výbor a udělil mu dvouleté Gerstnerovo stipendium umožňující studijní cesty do zahraničí. Roku 1877 tak začala mnohaletá odysea českého vynálezce, která se protáhla na celých patnáct let.

Kolben nejdříve poznával průmyslové podniky v Evropě, brzy ale zamířil za oceán, kde žil guru všech tehdejších elektrotechniků – Thomas Alva Edison. Mladý český inženýr se nechal zaměstnat v jeho newyorské firmě Edison Machine Company, z níž později vyrostla slavná General Electric. Tam upoutal pozornost slavného vynálezce natolik, že jej povolal přímo do své vývojové laboratoře v New Jersey. Dotáhl to tu nakonec až na šéfinženýra a s Edisonem osobně spolupracoval.

Víc než Edison ho nakonec ale inspiroval jeho někdejší spolupracovník Nikola Tesla. Setkal se s ním roku 1889 při zkouškách Teslových třífázových motorů. Kolbena geniální myšlenka nadchla a od té doby se stal jejím neúnavným propagátorem. Na rozdíl od Tesly se ale s Edisonem nerozešel ve zlém, což mu později hodně pomohlo. Svět přece jen víc znal populárního a úspěšného „čaroděje z Menlo Parku“, než sice geniálního ale podivínského a dodnes ne zcela pochopeného Teslu.

 

0osobnosti-sm

 

– – – – – – – – – – – – – – – – – – – –
TIP:
Text je ukázkou z knihy Utajené osobnosti českých dějin, kterou si můžete se slevou objednat v nakladatelství Alpress
– – – – – – – – – – – – – – – – – – – –

 

 

 

Cesta domů z Ameriky nebyla nijak rychlá – až do roku 1896 ještě pracoval jako šéfinženýr dodnes významné švýcarské firmy Oerlikon. Ta tehdy ovšem ještě nevyráběla kanóny, ale třífázové motory a generátory, což byla Kolbenova hlavní doména.

S nimi také po návratu rozjížděl vlastní podnikání pod hlavičkou Kolben a spol. v pražských Vysočanech. Začínal v jediné místnosti s pětadvaceti dělníky a jedním parním strojem, hlad podnikatelů po elektřině však firmu rychle hnal vzhůru. Předností v oněch průkopnických dobách bylo i to, že majitel v jedné osobě spojoval současně také konstruktéra a vynálezce.

Roku 1899 se firma mění na Elektrotechnickou akciovou společnost a strmý vzestup dál pokračuje. Kolben dodává nejen motory a generátory, ale také zařízení pro elektrárny, továrny, vodní díla a další podniky. V roce 1911 dokonce Edisonovi stojí za to svého starého přítele s tak odlišnými názory na elektrotechniku osobně navštívit. Ani pohled na nemilované třífázové stroje jejich vztah nenarušil, přestože Teslovi Edison jeho „herezi“ nikdy neodpustil.

kolben3

 

 

obr: Emil Kolben na vrcholu své životní dráhy. Byl jedním z těch, díky nimž se Česko stalo vyspělou průmyslovou zemí

 

 

 

Na malém českém hřišti se Kolben chtě nechtě musel utkat s Křižíkem. Stejně jako Edison a Tesla, i v tomto případě oba soupeři na svých principech tvrdošíjně lpěli. Jenže Křižíkovo pojetí elektrotechniky stačilo na obloukovky a slavnostní osvětlení, zatímco pro těžké strojírenství znamenalo přežitek minulosti.

Křižík neustoupil – a prohrál. Nepomohlo mu ani okázalé vlastenectví a slavjanofilství, které zcestovalému Kolbenovi s americkou zkušeností pochopitelně připadalo směšné. V části české společnosti ovšem proto byl považován za kosmopolitu bez národního cítění.

Kolbenovo podnikání zdárně přečkalo světovou válku, po ní se však časy začaly rychle měnit. Zdatný inženýr se ale nenechal zaskočit. Roku 1921 se jeho podnik spojil s Českomoravskou strojírnou za vzniku Českomoravské-Kolben a.s., o šest let později fúze pokračují přičleněním továrny Breitfeld-Daněk. Výsledkem je nakonec Českomoravská Kolben-Daněk, která je i dnes pod značkou ČKD známá po celém světě. Emil Kolben stál v čele jako vrchní ředitel a místopředseda správní rady.

I navzdory hospodářským krizím podnik po fúzi vzkvétal. Rozsah jeho aktivit byl takový, že výrazně ovlivňoval prosperitu a stabilitu celé meziválečné československé ekonomiky, navíc popularizoval tento stát všude, kam vyvážel. Podnik dodával nejen elektrické stroje, ale také celé elektrárenské komplexy, stejně jako domácí spotřebiče, lokomotivy, letecké motory, vojenské tahače a další zařízení. Heslo „vyrábíme všechno, od špendlíku po lokomotivy“ platilo téměř doslova. Závod měl tehdy 12 tisíc zaměstnanců.

Emil Kolben kromě toho ale nezanedbával ani vědeckou práci, publikoval v odborných časopisech a nikdy neztratil kontakt s technickým vývojem. Bohužel ho však předběhl vývoj politický. Kvůli židovskému původu byl okamžitě po okupaci zbytku Československa vyhozen ze svého podniku a nepomohlo mu ani to, že se bez protestů uchýlil do ústraní.

Přestože protektorátní vláda pro něj požadovala u říšských úřadů výjimku, byl nucen nastoupit s celou rodinou do transportu. Zemřel 3. července 1943 v terezínském ghettu. Po válce pak komunisté sice s radostí převzali jeho továrny i úspěšnou značku, zakladatel, který jí dal talent, práci a jméno, však musel být zapomenut.

 

Jan A. Novák

Zdroj: http://www.novakoviny.eu/archiv/historie/1469-kolben-emil-ckd

 

FacebookTwitterGoogle+