Ekologové vypočítávají celosvětové zásoby neobnovitelných zdrojů
Nevratná spotřeba lidstva má svoje meze..

Lidstvem využívané materiálové zdroje a jejich toky mapuje výzkumný projekt rakouského vědeckého fondu FWF. Výzkum hledá způsob, jak předejít drastickému snížení kvality života na přelidněné planetě.

Aktuální ekologický projekt ,,Model of global material stocks and flows“, financovaný rakouským Fondem pro vědecký výzkum FWF, se zaměřuje na realistický odhad budoucí spotřeby globálních zdrojů. Výzkum probíhá v letech 2015-2018 a jeho cílem je vyvinout model, který umožní stanovit globální materiálové toky od A do Z, čili od samotné těžby surovin až po jejich likvidaci a recyklaci, a to v korelaci s objemem existujících zásob.

Naše planeta se blíží k hranicím udržitelnosti

Přístroj na přípravu espresa, varná konvice, fén – toto je jen část vybavení průměrné evropské domácnosti. Celá flotila domácích spotřebičů jen sama o sobě spotřebovává velké množství materiálu a energie. Výroba a provoz rostoucích hmotných zásob, počínaje elektrickými přístroji a automobily až po budovy a infrastruktury, pohání globální spotřebu zdrojů. Dnes, na počátku 21. století, světová populace spotřebuje 68 miliard tun materiálu ročně. ,,Rostoucí celosvětová spotřeba zdrojů tlačí naši planetu k hranicím udržitelnosti. Aby neměla drastické důsledky pro kvalitu života obyvatelstva na celém světě, jsou potřebná dalekosáhlá environmentální a ekonomická opatření k dosažení nezbytného snížení tohoto společenského metabolismu, od těžby surovin až k výsledným odpadům a emisím,“ vysvětluje na stránkách online časopisu FWF Scilog profesor Fridolin Krausmann z vídeňského Ústavu sociální ekologie.

Určující faktor, zejména u materiálů už využívaných v provozu vybudovaných stavebních objektů a u zboží dlouhodobé spotřeby, byl až dosud opomíjen kvůli nedostatku dat. Proto se výzkumný projekt financovaný FWF jako vůbec první svého druhu zaměřuje na komplexní odhad vývoje globálních surovinových zásob. Zároveň, díky svým modelům udržitelnosti, umožní modelování dlouhodobých dopadů na celý koloběh využívaní neobnovitelných zdrojů.

Projekt mapuje minulost i budoucnost

Aby byl výpočtový model materiálových zásob a jejich toků co nejpřesnější, ekologové musí vyhodnotit také minulost lidské společnosti. Ještě před dvěma sty lety, v předindustriálních dobách, kdy byla globální společnost veskrze agrární, bylo základním zdrojem energie slunce. V polovině 18. století se na scéně objevila fosilní paliva, především uhlí a později také olej. Po druhé světové válce se celková spotřeba zdrojů zdvojnásobila a dále narůstala až na trojnásobek, díky masové výrobě a vzestupu nevratné spotřeby. Podle profesora Krausmanna je důležité pochopení tohoto dlouhodobého vývoje kvůli empirické analýze. Se svým týmem provádí výzkum v odlišných regionech světa, aby bylo jasnější, jak změny ve spotřebě zdrojů ovlivnily zásoby surovin a naopak, jaký vliv mají tyto zásoby na jejich budoucí využívání.

Projekt rakouských sociálních ekologů zaznamenává všechny významné materiálové zdroje a jejich oběh od roku 1900 do roku 2010 z celkového globálního hlediska, a to konkrétně v jedenácti světových regionech. Dynamický model ,,stock-flow“ (tzv. MISO model – Material Inputs, Stocks, Outputs) odlišuje celkem 65 skupin materiálů. Rozhodujícím faktorem je zde perspektiva, jež zdůrazňuje využívání zdrojů v předem stanovenou dobu a bere v úvahu životnost jednotlivých materiálů. To umožňuje výpočet očekávaného pohybu materiálu a objemu odpadu, který bude generován v definovaném časovém okamžiku. Vyčíslitelný je rovněž potenciál recyklace. Zásoby neobnovitelných zdrojů a jejich pohyb jsou analyzovány ve vztahu k jejich propojení s ekonomickým rozvojem, životními podmínkami lidí a dalšími ukazateli.

Co je společenský metabolismus?

Fungování ekonomického systému lidské společnosti připomíná živý organismus. Z přírodního prostředí si odebírá materiál, který potřebuje pro svůj chod a to, co nespotřebuje, vylučuje zpět v podobě odpadu a emisí. V průběhu historie se s různými typy společností měnil také společenský metabolismus. Také v dnešní době je viditelný rozdíl mezi metabolismem vyspělých, industriálních a rozvojových, agrárních zemí. Jde o odlišné vzorce toků energie jejich výrobními systémy. Environmentální historik Rolf Peter Sieferle, mj. autor publikace Kulturní evoluce a sociální metabolismus, dělí společnosti do dvou hlavních skupin podle typu energetického metabolismu – zda hospodaří s energií v rámci systému využívání energie z fosilních zdrojů, nebo jsou závislé hlavně na sluneční energii.

Výsledné korelace projektu FWF umožní výpočet metabolických společenských scénářů do roku 2050. V posledních dvou desetiletích se dominantní proudy v globálních materiálových tocích přesunuly z průmyslových zemí do rozvíjejících se ekonomik, především do Asie. Prof. Krausmann zdůrazňuje, že prognózy budoucích modelů spotřeby stále chybí. Analýzy z tohoto výzkumu by měly toto prázdné místo zaplnit a ukázat, zda rozvíjející se ekonomiky budou následovat historické vzorce spotřeby průmyslových zemí. Protože takový výpočet vyžaduje velký počet předpokladů, model bude systematicky kvantifikovat také související nejasnosti.

Výstupy z probíhajícího výzkumu by měly přispět k většímu pochopení globálního společenského metabolismu. Měly by nám ukázat, nakolik závisí snížení spotřeby zdrojů na velikosti, povaze a životnosti infrastruktury, provozu budov a dalších materiálových zásob. To umožní rozvoj realističtějších scénářů a prognóz pro budoucí požadavky na materiál, objem odpadů, emisí a recyklační potenciál. Tyto poznatky by měly posloužit především politickým činitelům, protože pomáhají definovat věrohodné cíle snižování spotřeby a naplánovat účinná opatření k dosažení udržitelného využívání zdrojů.

Zdroj: www.udrzitelny-rozvoj.cz