EGO
Dobrý den přátelé.

Dnes bychom si mohli říci něco o egu, neboť jeho pravý význam není mnoha lidem znám. Co je to vlastně ego ? Samozřejmě dnes najdeme mnoho knih a článků, které se o egu zmiňují, rozebírají ho a zatracují.

Proto, abychom pochopili co to vlastně ego je, je dobré si uvědomit, že zde na planetě Zemi a v celém Vesmíru není žádné jiné síly, která by nepocházela od Stvořitele. Tedy, vše co se stalo, děje a bude dít v našich životech, ovlivňuje, řídí  a mění pouze jen a jen jedna síla a to Stvořitel. Neexistuje jiné síly, či jiného boha,protože vše jsou jen podoby té samé jedné síly.Všechny situace, které se nám v životech vyskytli a museli jsme na ně reagovat, neboť se nás dotýkali, jsou způsobené, vytvořené a korigované stále jen jednou silou a tím je Stvořitel. Je dobré si uvědomit, že i války a mír tak, jako život a smrt jsou součástí jedné síly, tedy nikoliv dobra nebo zla. Je vhodné, abychom se jako lidstvo posunuli ve vývoji zase o kus dál. Pomocníků určené pro posun, bylo záměrně Stvořitelem stvořeno více, ale dnes budeme hovořit o pomocníku egu, jelikož se dá říci, že je to takový balíček – vše v jednom.

Mějme tedy na paměti,že vše je stvořeno se záměrem samotného Stvořitele a proto je ego pro člověka silným motorem k sebepoznávání, jelikož mu naskýtá v životě mnoho situací, které ho informují, inspirují a vlastně ho vychovávají. Ego člověka přivádí zpět ke Stvořiteli, protože jeho hnací síla jít stále dopředu mu dává mnoho možností poznávání. Ego pracuje pro Stvořitele u člověka až do té chvíle, kdy se člověk sám rozhodne pro změnu sebe sama, kdy člověk obrátí pozornost ke Stvořiteli a nikoliv jen k sobě, jako k jednotce. Stvořitel je vším a proto každý, kdo je jednotkou dostává jeho dar ego, které ho vede životem pro poznávání všech pozlátek a třešniček na dortu. Jakmile však takový člověk skrze ego zakusí a ochutná spoustu životních příběhů, emocí, strachů a radostí atd., zjistí, že se nelze ničím na dlouho uspokojit, síla, kterou člověk získá skrze činy ega brzy vyprchá a člověk se cítí nenaplněný . Ještě chvíli hledá, ale pak to vzdá a to je ten moment, kdy se obrací ke Stvořiteli a v tento moment se pak ego ztrácí, neboť ho již není potřeba, protože toto naladění, toto obracení ke Stvořiteli ho začne naplňovat a to stále víc a víc. Konečně se takový člověk cítí stále víc a víc naplněný. Jako jeden paprsek ( v době ega ), nepřijímá člověk od Stvořitele energii, pouze jen na fungování těla, které pak také začne stagnovat. Avšak v době, kdy již nepoužívá pro svůj vývoj ego a je tedy naladěn na Stvořitele, již není jako jeden paprsek, ale sám se rozhodne s ostatními paprsky spojit dohromady, což ho plní moudrostí, silou a pravdou. Je to jako např. buňka ruky. Samotná buňka nemůže nikdy dosáhnout velikosti, moudrosti a pochopení toho, kdo vlastně je. Teprve až když se spojí s ostatními buňkami získá větší obzor, nadhled, zkušenosti atd., ale co je hlavní je to, že zjistí čím ve skutečnosti je. Tedy v tomto případě zjistí, že je celou rukou. To samé se dá připodobnit člověku a po pravdě není to jen pouhé připodobnění, ale je to realita. Ve Vesmíru jsme jako člověk buňkou. Spojíme-li se dohromady staneme se Stvořitelem, jedinou silou. Proto, aby se toto stalo, člověk ze začátku potřebuje ego, které mu v životě ukáže vše co je malé, nedostačující, nestálé a vždy nenaplněné. Jen takto egem prošlý člověk dojde ke svému vlastnímu rozhodnutí obrátit svoji pozornost na celek, na Stvořitele. Mnoho lidí se snaží ega zbavit. Ego však odejde samo, pokud ho již daný člověk nebude pro svůj vývoj potřebovat. Takto je to pro lidský vývoj nastavené. Pokud se bude chtít člověk zbavit ega jen proto, že slyšel, že ego je špatné, pak si s egem  ještě dlouho zatancuje životní ploužák. Bude se mu stále vracet a nebo změní podobu. Ego je rezistentní, proto si člověk může myslet, že se ho zbavil různými afirmacemi a rituály a všemu tomu podobné, ale ono se jen přizpůsobilo změně a jeho podstata zůstala. Stále bude pro člověka pracovat, tedy nikoliv proti člověku, ale pro člověka do té doby, kdy se člověk opravdově a vážně rozhodne stoupat, tedy kdy se jeho tisíc tužeb změní na jednu jedinou a to cítit Stvořitele. Jakmile člověk začne cítit Stvořitele, znamená to, že je na cestě k němu a to Domů.

Kdo chcete, napište mi, jak cítíte Stvořitele. Merlain@seznam.cz . Můžeme o tom komunikovat, což je cesta ke Stvořiteli.

S úctou k vám Součásti Merlain