DUCHOVNĚ-ENERGETICKÝ VZESTUP A SEBELÁSKA
Zuzana Soukupová

Během cesty osobního duchovně-energetického vzestupu mnozí z nás, a to zejména v  počátku putování ke Zdroji Všeho Co je, zažívají určitý proces sebeobětování. Tato činnost vyplývá z vnitřního pocitu určité viny, kterou chceme tímto napravit. domníváme se že obětí máme možnost získat  cestu do nebe, snad i osvícení.

Uvědomíme-li si však, že je naší nejvyšší odpovědností, abychom sebe sama milovali – nikoliv však ve smyslu potěšení a výhod ega (osobního nižšího „já“), nýbrž se jedná osebelásku ve smyslu uctívání své životní jiskry – ono života, jenž nám umožňuje prožívat každou vteřinu našeho bytí, uctívání své vnitřní životní jiskry, její neustálé vyživování prostřednictvím neomezeného daru Nejvyššího Zdroje, jenž námi v každém okamžiku protéká. „Skutečná láska“ vždy přichází pouze zevnitř a lze ji získat jedině skrze čisté a opravdové propojení s věčným božským JÁ, a toto spojení je,  či by mělo být,  vlastní všemu stvoření.

Hledáme-li lásku „venku“, abychom vyplnili vnitřní osobní osamělost nebo emocionální či fyzickou potřebu, vstupujeme do vztahů jako „energetičtí upíři“.Hledáme v nich náhražku za své osobní spojení s vyššími duchovně-energetickými dimenzemi, s Nejvyšším Zdrojem –  snažíme se napojit na jinou životní jiskru, vtělenou v příteli, milenci, sourozenci atd.

To však není LÁSKA – je to potřeba, která naznačuje nedostatek něčeho podstatného, což dále značí omezené osobní propojení k vyšším dimenzím i samotnému vesmírnému vědomí Nejvyššího Zdroje. Často se nám pak stává, že místo přísunu předpokládané čisté a silné energie, si natáhneme do svého energetického pole kalný proud nezpracovaných emocí, myšlenek i činů dotyčného. A pak jsme schopni daného člověka osočovat, že není takový, jak se nám jevil, jaký druh energie jsme měli v úmyslu z něj obdržet, jsme zklamáni…

Vnější „láska“ (emoce – energie z psychicko-energetických čaker, které mají horizontální orientaci)  nemá moc naplnit tento nedostatek přísunu energie či informací – světla, a tak spousta lidí, kteří se rozhodli vydat na cestu svého  osobně-duchovního rozvoje, ale i ti „spící“, hledají pak často marně lásku, neuvědomujíc si, že vystupují jako „energetický upír“, byť se jim zdá, že jsou v roli  ubohé oběti.

Existuje pouze jedna cesta k nalezení „lásky“- přijetím a projevením poznání, žekaždý z nás je živoucím vtělením absolutní lásky, jež vyvěrá z oceánu Světla-zvuku Nejvyššího Zdroje a jejíž pramen je věčný. Povede-li se nám to, jsme vyjádřením živoucí vtělené bezpodmínečné lásky. A pak, z této pozice můžeme žít své životy, hledat ty, jimž tuto lásku můžeme dát, místo toho, abychom hledali ty, od nichž můžeme „získat“.

Přistupujeme-li k lásce skrze úctu i lásku k sobě samému, skrze lásku a úctu k životu uvnitř nás, je naší jedinou motivací dávat s potěšením i vědomím, že cokoliv budeme kdykoliv potřebovat, může být projeveno v našich životech prostřednictvím oné nevyčerpatelné lásky aktivního světla Nejvyššího Zdroje, jenž máme uvnitř sebe sama.

Reprodukce textu tohoto článku, jenž je autorským vlastnictvím majitelky těchto webových stránek Zuzany Soukupové, je povolena pro jakékoliv médium pouze v nezkrácené podobě, a pokud je připojen aktivní odkaz na http://www.reiki-centrumpraha.cz 1. 4. 2015

 

FacebookTwitterGoogle+