DIVOČINA PRO LIDI MÁ BÝT SMYSLEM NÁRODNÍCH PARKŮ NÁVRH ZÁKONA VŠAK UMOŽŇUJE I ZBYTEČNÉ ŠKODLIVÉ ZÁSAHY
Ministři mají dnes na programu zasedání vlády schválení novely zákona o ochraně přírody a krajiny, která zpřesňuje pravidla pro nejcennější části naší přírody – národní parky. Vláda tak přichází se slibovanou odpovědí na zamítnutý senátní návrh zákona o Národním parku Šumava. Tento pokus o otevření parku developerům a těžbě dřeva vloni na podzim jednoznačně odmítli poslanci [1].

Novela, kterou připravilo ministerstvo životního prostředí, zlepšuje podmínky pro ochranu přírody a stanovuje stejné principy péče pro všechny čtyři české národní parky. Pouze pro situace, kdy jejich odlišné podmínky vyžadují specifický přístup, má každý národní park své vlastní paragrafy. Návrh zákona však obsahuje i velmi problematická ustanovení, která umožňují zbytečné škodlivé zásahy v nejcennějších zónách i velkoplošnou těžbu na zbývajícím území parků.

Novela jasně říká, že posláním národních parků je zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů na převažující rozloze jejich území. První, přírodní zóna národních parků tedy bude muset v budoucnu zahrnovat minimálně polovinu jejich plochy. K povoleným činnostem zde patří například údržba turistických cest, hašení požárů, zásahy proti nepůvodním druhům, monitoring a výzkum a podobně. Naopak ze zákona není jasné, kdy bude toto území pro divočinu v národních parcích skutečně vyčleněno, zda to bude do 10 let nebo třeba až v příštím století.

Novela rovněž nově vymezuje podmínky pro pohyb návštěvníků v národních parcích. K jejich vstupu bude vstřícnější. V nejcennějších I. zónách byl doposud vstup mimo značené cesty plošně zakázán. Po schválení novely bude vstup turistů nově regulován vymezením klidových území chránících pouze místa citlivá na nadměrný pohyb osob a vyšší ruch.

Návrh MŽP poskytuje dobrou ochranu krajiny před nevhodnou a masivní zástavbou. Zástavba bude nadále možná jen v zastavěném a zastavitelném území obcí. Ve volné krajině bude možné stavět jen menší stavby pro turistiku (například přístřešky pro turisty) nebo zemědělské či lesní hospodaření. Novela také zpřísňuje podmínky pro rozprodej pozemků – zakazuje zcizování pozemků v majetku státu mimo zastavěná a zastavitelná území obcí.

Návrh MŽP obsahuje však i velmi problematická ustanovení pro ochranu lesů a divoké přírody. V nejpřísněji chráněné (tzv. přírodní) zóně umožňuje pod záminkou „preventivních opatření proti požárům“ ponechání a údržbu jinak zbytečných asfaltových cest nad rámec turistických a cyklistických stezek a budování vodních nádrží.

V lesích mimo přírodní zónu novela umožňuje i velkoplošné kácení lesů pod záminkou boje s kůrovcem, a to i v oblastech, které by měly být do přírodní zóny zařazeny v budoucnu [2]. V tomto případě se úroveň ochrany oproti dosavadní právní úpravě zhoršuje.

Podle Hnutí DUHA by se ministři nebo později poslanci měli dohodnout na změně problematických paragrafů a zajistit tak skutečně kvalitní ochranu divoké přírody v národních parcích.

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:

„Skupinka senátorů ODS chtěla loni otevřít Národní park Šumava developerům a těžbě dřeva. Neuspěli i díky desetitisícům lidí, kteří jasně ukázali, že chtějí chránit divočinu. Poslanci likvidační zákon zamítli. Aktuální novela zákona jde dobrým směrem. Umožní nejcennější území naší divočiny lépe chránit a zároveň otevřít návštěvníkům – ne developerům. Ale ministři nebo později poslanci budou muset opravit problematické paragrafy, které by v praxi mohly umožnit zbytečné poškozování přírody.”

Martin Voráč, expert na ochranu přírody z Hnutí DUHA, řekl:

„Pod záminkou preventivních protipožárních opatření v nejcennějších přírodních zónách novela umožní i údržbu jinak zbytečných asfaltových cest nad rámec turistických nebo cyklistických stezek nebo výstavbu malých vodních nádrží. Takové rušivé zásahy ale do divoké přírody nepatří a navíc jsou zbytečné. Riziko požáru je v těchto místech velmi nízké, nižší než v lesích hospodářských a ve výjimečných případech je v těchto špatně dostupných oblastech stejně rozumnější k hašení použít vrtulník.”

„Novela jde správným směrem v ochraně divočiny. Ale slabou stránkou novely také je nedostatečná ochrana lesů, které nebudou zařazeny do přírodní, nejvíce chráněné zóny. Mimo ni by mohla pod záminkou boje s kůrovcem pokračovat i velkoplošná těžba.“

 

 

Kontakty:

Martin Voráč, expert na ochranu přírody Hnutí DUHA, 778 704 678martin.vorac@hnutiduha.cz
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, 723 559 495jiri.kozelouh@hnutiduha.cz

Poznámky:

[1] Poslanci smetli senátní zákon o Šumavě, který ohrožoval národní park i prosperitu obcí http://hnutiduha.cz/aktualne/poslanci-smetli-senatni-zakon-o-sumave-ktery-ohrozoval-narodni-park-i-prosperitu-obci

[2] Podle současné úpravy je možnost ustanovení lesního zákona o zásazích proti škůdcům použít v lesích na celém území národního parku pouze se souhlasem orgánu přírody. Součástí souhlasu jsou i podmínky provádění zásahů, které minimalizují negativní dopady zásahu (například těžby kůrovcem napadených stromů). Nový návrh ochranu zeslabuje – resp. omezuje na zónu přírodní a přírodě blízkou. V zóně soustředěné péče o přírodu naopak vyžaduje zasahování proti škůdcům podle lesního zákona platného v hospodářských lesích. Části této zóny mají v budoucnu přejít do zón přírodě blízkých nebo přírodních, proto by péče o ně neměla být svázaná lesním zákonem. To by ovšem neznamenalo, že se v zónách soustředěné péče o přírody proti kůrovci nezasahuje. O způsobu a míře zásahu by ale měl možnost rozhodovat orgán ochrany přírody, tedy příslušná správa parku.

 

FacebookTwitterGoogle+