Dávné kvasary, které se zapnuly
Kvasary, bouřlivě aktivní supermasivní černé díry, se během pár let nejen vypnou, ale také zapnou. Co jsou vlastně zač?

 

Kvasar. Co jsou vlastně zač? Kredit: ESO / M. Kornmesser.
Kvasar. Co jsou vlastně zač? Kredit: ESO / M. Kornmesser.

Není to tak dávno, co jsme se na OSLU podivovali nad kvasary, které se vypnuly, v naprosto nečekaně reálném čase. Fantastická je už jenom ta představa. Obrovský vesmírný behemot, jako je supermasivní černá díra, okolo které relativistickou rychlostí burácí rozžhavená hmota v akrečním disku, a zhasne během pouhých pár pozemských let. Pro astrofyziky dost šokující pozorování z poslední doby ukazují, že to právě takhle funguje. A nejde jenom o zhasínání.

Chelsea MacLeod. Kredit: Royal Observatory Edinburgh.

Chelsea MacLeod. Kredit: Royal Observatory Edinburgh.

Chelsea MacLeod z Univerzity v Edinburghu a její kolegové se podívali na to, jestli se náhodou nějaké kvasary také nezapnuly. Vzali snímky galaxií ze Sloanovy digitální prohlídky oblohy (SDSS) a porovnali je se snímky stejných objektů, které byly pořízeny o 10 let později při prohlídce oblohy projektu Pan-STARRS. Vytipovali si celkem 1000 galaxií, jejichž jasnost se mezi porovnávanými průzkumy změnila. Nakonec mezi nimi našli pět galaxií z hlubokého vesmíru, které se podle všeho proměnily na kvasar.

Aby toho nebylo málo, jeden z objevených kvasarů, co se zapnuly, se nejspíš o několik let předtím vypnul. Takže se kvasary zřejmě doopravdy mohou vypnout a o pár let později zase zapnout. U zbývajících čtyř není jasné, jestli se zapnuly poprvé nebo jestli už někdy fungovaly jako kvasar. Astronomové se z toho stále nemohou vzpamatovat. Vážně nikdo nečekal, že by se kvasary mohly vypínat a zapínat v reálném čase.

Sloanova digitální prohlídka oblohy (SDSS).
Sloanova digitální prohlídka oblohy (SDSS).

Eric Morganson z Harvardu se nechal slyšet, že pro odborníky na černé díry a kvasary je to poněkud trapný moment. Ukázalo se totiž, že jejich představy o kvasarech jsou dost na vodě. Teď vlastně nevíme, jak se takový kvasar může zažehnout. Nejčastější vysvětlení počítá s tím, že kvasary odstartuje srážka galaxií, při které splynou supermasivní díry v jednu, a ta začne horečnatě polykat kosmický materiál, který se během takové srážky ocitne poblíž.

Mike Eraclous. Kredit: PSU.

Mike Eraclous. Kredit: PSU.

Problém je v tom, že ani jeden z pěti zmíněných zážehů kvasarů, které MacLeodová a spol. vystopovali, se žádným zřetelným splýváním galaxií nesouvisí. A rozhodně by to nešlo během pár let. Takže to nejspíš funguje jinak a hned tu máme zajímavou záhadu.

Podle Mikea Eracleouse z Pensylvánské státní univerzity by snad bylo možné uvažovat o nějaké nestabilitě ve struktuře galaxií, v nichž vznikají kvasary. Kdyby taková nestabilita zamíchala kosmickým materiálem, tak by tento materiál mohl přitopit pod kotlem kvasaru. Jenomže podle našich modelů by něco takového opět trvalo mnohem déle, než pouhé desetiletí. Jak se zdá, mechanismus zapnutí a vypnutí kvasaru ještě bude nutné pořádně prozkoumat.

Literatura
NewScientist 20.1. 2016, arXiv:1509.08393

Zdroj: http://www.osel.cz/8662-davne-kvasary-ktere-se-zapnuly.html

 

FacebookTwitterGoogle+