DANA URBANCOVÁ: ÚPLNĚ JINÁ FILOSOFIE HOMEOPATIE
Homeopatie je léčebná metoda. Její název je vytvořen z latinského HOMOIOS (podobný) + PATHOS (utrpení). Základem homeopatie je aplikace na pravidla podobnosti: SIMILIA SIMILIBUS CURENTUR, tj. podobné se léčí podobným. Toto pravidlo není objevem homeopatie; je to přírodní zákon. Už Hippokrates (460 př. n. l.) přisoudil látkám s protikladným účinkem zhoršení potíží a upřednostňoval léčbu nemocí látkami, vyvolávajícími podobné „zlo“.Myšlenka léčení podobným tedy není nová, ale teprve zakladatel homeopatie, lipský lékař Christian Friedrich Samuel Hahnemann, tuto metodu vědecky propracoval a pojmenoval ji homeopatie. Zjistil, že léčivý účinek má jen ten lék, který má ve svém obrazu nejvíce podobných symptomů (=příznaky a projevy) s obtížemi pacienta. Homeopatikum vyvolá v těle co nejpodobnější umělé onemocnění, a tím stimuluje organismus k obraně. Homeopatika jsou vlastně informace bylin + virové informace, které vyblokují vir v těle. (Informace se tam vpraví na speciálním přístroji, který je patentem ruského akademika Lupičeva.) Od Aisklepových dob platí jako kritérium skutečného vyléčení, že proběhne „CITO, TUTO ET IUCUNDE“, tj. rychle, jistě a příjemně. Tyto tři požadavky zatím splňuje pouze homeopatie.Když byl R. Kochem objeven bacil sněti slezinné a TBC, vydali se všichni na „lov“ mikrobů. Námitky významných vědců, že nerozhodují bakterie, ale terén, na kterém rostou, (protože se jim tam líbí, protože jim něčím vyhovuje), nikdo nechtěl slyšet. Louis Pasteur tehdy prohlásil: „Jestli si myslíte, že vyléčíte nemoci tím, že všechny bakterie, které se při nemoci objeví, potlačíte a vyhubíte, dožijete se velkého zklamání. Nezapomeňte, že mikrobi jsou jen znaky chorob a že naše vědecké úsilí musíme zaměřit na rozluštění záhady, proč mikrobi u některých jedinců působí tak zhoubně a u jiných ne.“ A přesně zde začíná homeopatie.

Běžná medicína, tzv. školní, vytváří svým přístupem z akutních onemocnění chronická, a lékaři se tak dopouštějí hříchu na pacientech. Například antibiotika porušují – mimo jiné! – střevní flóru, kde sídlí imunitní systém, takže když je lékař předepíše, pacientovi vědomě škodí. Pacient po jejich užívání přichází na kontrolu vyčerpaný, malátný a unavený. Po homeopatikách je ale naopak svěží, což jistě o něčem vypovídá!

Moderní medicíny by měl člověk využít pouze v neodkladných případech, (a ihned potom hledat pravou příčinu nemoci, neboť nemoc je signál a ten musíme přečíst). Využívá-li kdo současné moderní medicíny k léčbě například onemocnění chronického, výsledkem je jen koloběh dosti invazivních a drastických vyšetření, a hlavně obrovský proud chemických léků. Nakonec i sama medicína dnes přiznává, že až dvě třetiny (!) potíží, které pak lidé mají, nepramení už z nemoci samé, ale z používání různých léků. A člověk, který se do tohoto bludného kruhu dostane, dělá chybu.

Homeopatie má úplně jinou filosofii: nezabývá se pouze nemocí, ale bere v úvahu celého člověka. Lidský organismus je totiž sice sestaven tak, jak ho popisuje moderní věda, ale funguje tak, jak věděli naši předkové.

Dana Urbancová, hledání pravidel a zákonitostí světa
Publikováno v časopisu Ve hvězdách & Lidový léčitel
Zdroj: www.astrolife.cz

 

FacebookTwitterGoogle+