BILANCE
Zuzana Soukupová

Blíží se konec kalendářního roku, kdy obvykle provádíme celoroční bilanci. Též si stanovujeme nové cíle, osobní, duševní a nacházíme-li se na duchovní cestě, i ty duchovní. Přirozeně, že toto je pohled z reality lineárního času, konec čehosi a začátek něčeho nového. Ohlédnete-li se však pár let zpět, možná zjistíte, že lekce, ať již se jedná o osobní, duševní či ty duchovní, se opakují někdy stále „dokola“, byť jsou jemnější (patříte-li k těm šťastlivcům, kteří poznali a přijali svou skutečnou cestu), ale též mohou být i tvrdší, nepodařilo se vám pochopit volání vaší duše.

Ano, následujeme cestu „Kruhu poznání“, kde měřítkem naší úspěšnosti by mělo být stále více rozšířené vědomí – jasněji napsáno: mít k dispozici více informací-světla k řešení životních lekcí každodenního života a u toho stoupat svým vědomím po nekonečné spirále cesty kruhu poznání vzhůru, k vyšším a vyšším dimenzím, otevírat se stále něčemu novému, zažívat záblesk úžasu z nových, neprobádaných výšin, nebát se chvíli spočinout v hloubkách, neboť víra nabytá během cesty kruhu poznání nám slouží jako rychlovýtah z krátkého prožitku těžších lekcí.

Naše vědomí, stejně jako náš elektronický miláček – iphone, ipad, PC – potřebuje často nejen upgrade pomocí dalších a dalších informací z knížek, seminářů, filmů… Naše vědomí potřebuje restart.

Restart znamená vypnutí a znovu zapnutí, asi se usmíváte, to přece víte, ale skutečně prospěšný restart vědomí nastává pouze během hlubokých meditací, vědomého spojení se se svou niternou esencí, přesněji řečeno se jedná o očistu mentálních a emočních vrstev vědomí nižších dimenzí, jeho upgrade na více-dimenzionální pásmo. Tento duchovní upgrade je tedy spojen i s důkladnou defragmentací naší lidské mysli, nalezením, určením a roztříděním priorit naší duše i našeho celistvého Já.

Během letošního roku jste patrně zažívali i stavy „Apokalypsy“. Slovo „apokalypsa“ samo o sobě (pochází z řečtiny) označuje „zjevení“, „osvícení“, „projasnění“, ale též ,,zvednutí závoje“ či ,,odhalení“. V širším měřítku znamená tedy odhalení čehosi, co bylo skryto před většinou lidstva v éře, jíž vládla faleš a špatný úsudek.  Jedná se tedy o pozitivní záležitost, vždyť tam kde je světlo, jsou i informace, pouze osobnímu malému „já“ světlo „ubližuje“… Boří jeho iluze, stejně jako slunce na jaře rozpouští sníh. Kráčíme-li cestou osobně – duchovního rozvoje stále dále, nemáme se tedy čeho bát,  pokud půjdeme dál. Den za dnem se nám „odhalují“ či „projasňují“ naše vztahy, ,,zjevují“ se nám v problémech a záležitostech, jež jsme nuceni – vzhledem k posunu svého vědomí, ale i svého energetického pole – urychleně řešit.

Osobní boj však nastává tehdy, kdy jsme na vážkách mezi duchovní cestou a svými osobními touhami. Známe to asi všichni… Na jedné straně snaha o rozšíření svého vědomí do vyšších dimenzí – a na straně druhé se hlásí pozemské touhy, často výrazně ovlivněné ukazateli tzv. úspěšnosti nastavenými společností.

Na zřejmou otázku „Co tedy s tím, jak si poradit?“ existuje jediná odpověď. Odpověď,  jež bývá též hodně psána, sdělována, ale je málokdy opravdu pochopena… a která zní: ,,Zdroj svého štěstí máme najít ve svém nitru, ve svém otevřeném srdci a projasněném i rozšířeném vědomí.“ Jistě, různé vnější věci mohou sloužit jako prostředky, jejichž pomocí zažíváme radost a různé projevy životní síly, avšak skutečná radost a harmonie vychází z podstaty naší vnitřní esence.

Občas se na své cestě, přinuceni okolnostmi, zastavíme a říkáme si: „Kdy už to skončí?“ Zde vám možná pomůže uvědomění, že ve vesmíru je vše v neustálém pohybu, nic nekončí… a pokud nastane „konec“ zde, nastává v jiné dimenzi či realitě nový ,,začátek“… Ideální podmínky potřebné pro duchovní pokrok vytváří totiž ve skutečnosti dynamická rovnováha mezi jednoduchostí a těžkými úlohami. Určitý odpor, napětí, stres a tlak jsou potřebné v každé oblasti evolučního procesu, ať již fyzické, duševní nebo duchovní.  Jakékoliv výzvy jsou přirozenou součástí života bez ohledu na to, zda jsme chudí či bohatí, zdraví či nemocní. Pokud čelíme výzvě, nedosáhneme ničeho pozitivního, když upadneme do deprese, sebelítosti či jakékoliv jiné podoby negativismu. I v těch nejtěžších životních zkouškách bychom měli zachovat kladný postoj, víru ve vedení vyšším aspektem nás samotných, důvěru v Život. Navenek nás mohou životní výzvy „srazit“, ale uvnitř bychom měli zůstávat stále pevní, zářiví… neboť jen a pouze díky nim se posouváme i z pohledu lineárního času i prostoru  „výše“…

Zkušenost Jednoty je nádherná… v meditaci, očištěném prostoru… Ovšem zakoušet Jednotu ve fyzické realitě  vyžaduje co nejpevnější spojení se svým nitrem, znalost sebe sama, svých myšlenek i emocí. Pokud se nám toto podaří, jsme schopni dobře rozlišit, co k nám přichází zvenčí a co je „naše“… Nejsme pak bezmocně vláčeni myšlenkami, emocemi, energiemi, které k nám pronikají  ze sjednocených polí, a můžeme cíleně věnovat pozornost těm, které si předkládáme ke zpracování my sami.

A kdy to tedy vše „skončí“?

Nečekejme žádný zvláštní „konec“ či „začátek“…  Jsme na cestě kruhu poznání, kde  vše je věčným přítomným okamžikem…

V Novém roce 2015 nám všem přeji hodně životních výzev, a též jejich zvládnutí pouhým závanem své vnitřní síly s úsměvem na tváři, s láskou v srdci a s klidnou myslí…

S láskou  Zuzana

 

(Reprodukce textu tohoto článku, jenž je autorským vlastnictvím majitelky těchto webových stránek Zuzany Soukupové, je povolena pro jakékoliv médium pouze v nezkrácené podobě, a pokud je připojen aktivní odkaz na http://www.reiki-centrumpraha.cz) 28. 12. 2014

 

FacebookTwitterGoogle+