ARKAIM A TEXTY RGVÉDY O JEHO STAVITELÍCH
Zvláštní soustředné kruhy, přesněji spirála, vytvořená z kamenů, poskládaných do dokonalého kruhu, byly objeveny vojenskou družicí, která v roce 1987 přelétala nad jižním Uralem. Snímek ze sputniku byl předán Ministerstvu obrany, kde si nad ním nějakou dobu lámali hlavu a pak ho postoupili Akademii věd SSSR. Tam se také podivili, kde se něco takového vzalo v uralské stepi.

Urychleně ale do těch míst vyslali skupinu archeologů z Čeljabinské univerzity, kteří pak uviděli kruhy u hory Arkaim na vlastní oči. Vědci došli k závěru, že se jedná buď o jakési poselství pro nás, pozemšťany, nebo o naváděcí obrazce k přistávání vesmírných lodí.

Kromě jiného také zjistili, že, že kruhy jsou zasazené do anomální zóny. Čas se zde zpomaluje a střelka kompasu začíná „bláznit“.  U lidí tady dochází ke zvýšení tlaku, zrychlení tepu a objevují se u nich halucinace.

Objev světového významu

Do práce se pustili archeologové a objevili ruiny starověkého města. Pomocí radiouhlíkové metody stanovili stáří na 4000 let. Jak se toto město nazývalo, nevíme, písemné prameny se žádné nedochovaly. Jedno je ale jisté, Arkaim bylo jedno z prvních měst na našem světě. Je starší než egyptské pyramidy a Homérova Trója je mladší o pět a ž šest století.

Počáteční vykopávky odkryly části zdí, které byly silné zhruba 5 metrů, a připomínají spirálu, v jejímž středu je čtverec. „Objevili jsme model vesmíru“, nadchli se archeologové a astrofyzici. Kdo všechno z vědeckých kruhů jenom tenkrát nebyl v Arkaimu a k objevům docházelo, jakoby se sypaly z rohu hojnosti. Observatoř, kterou tam nalezli, se ukázala být nejpropracovanější ze všech, které prozatím známe. Obyvatelé Arkaimu věděli o krouživém pohybu zemské osy, opisující dvojitý kužel, (precese) a že osa opíše celý kruh za 25 786 let!

Začalo se hovořit o objevu celosvětového významu a zpráva o něm se dostala až na Ústřední výbor KSSS. A tady se ukázalo, že památníku takové důležitosti hrozí bezprostřední nebezpečí. Ministerstvo meliorace naplánovalo zatopení této lokality s cílem zajistit zavlažování zemědělské půdy v okolí. Kam se jenom neobracel objevitel Arkaimu, archeolog G. V. Zdanovič…

Všude jenom rozhazovali rukama, protože se přece jedná o usnesení ÚV KSSS.  Genadij Borisovič urychleně odjel do Moskvy a vydal se do Akademie věd, nepodařilo se mu ale setkat se s jejím prezidentem, Rybakovem, protože ten byl toho času v zahraničí. Tehdy se Zdanovič vypravil do Leningradu k akademikovi B. B. Piotrovskému, ani tam neuspěl, akademik na něj neměl čas, protože tam měl delegaci zahraničních vědců.

A tak Zdanovič zkusil krajní možnost a požádal tajemníka předat akademikovi Piotrovskému střep s ornamentem starověké svastiky, symbolem slunce dávných Árjů, a fotografii s gigantickými kruhy. Neuplynula ani minuta a k návštěvníkovi se dostavil zadýchaný akademik. „Odkud to je? Pochází to z Uralu? Nemučte mě a povídejte“.

Když si Piotrovský vyposlechl vyprávění Zdanoviče, ihned vytočil číslo na UV: „Milá slečno, potřebuji okamžitě soudruha Jakovleva…“. Zdanovič pak radostně odjížděl z Leningradu, protože usnesení bylo zrušeno a Arkaim byl vyhlášen za státní chráněnou oblast.

Zánik Hyperboreje

Proč se známý akademik tak rozrušil? Mohlo se ukázat, že Arkaim byl pravlastí, starodávnou civilizací, která položila začátek mnohým národům, včetně ruského. Později se tato hypotéza potvrdila. Ale odkud se vzalo na jihu Uralu, v nekonečné stepi, toto záhadné město? Z řad vědců se objevilo nemálo domněnek, ne všechny byly však v souladu s našimi současnými znalostmi, mezi nimi i tzv. vesmírná verze.

Jak je možné, že dávní obyvatelé tohoto města měli vědomosti, kterých se snažíme dosáhnout dnes? Proč jsou zdi Arkaimu orientovány podle hvězd, jednou z nich je Sírius. Ve snaze vyluštit tuto záhadu, se nadšenci obrátili k staroindickému eposu Mahábháratě a najednou začalo všechno do sebe zapadat.

V Mahábháratě se píše o tom, že vysocí světlovlasí bohové, kteří přiletěli na Zemi z daleké planety, žili v Daariji (Hyperboreji). Při nástupu doby ledové se dali do pohybu a došli až k úpatí Rifejského pohoří (nyní Uralu). S bolestí v srdcích opouštěli zemi za polárním kruhem, kde do příchodu ochlazení bylo subtropické podnebí a kvetly tam rajské sady.

Tato doba ledová byla způsobena pádem velké komety, po kterém následovalo vzedmutí hladiny oceánu, a část Arktidy byla smetena. Přeživší obyvatelé se vydali na cestu do jižnějších krajů. Po dlouhém putování se jim zalíbilo malebné údolí u hory Arkaim, kde začali s použitím svých znalostí budovat město.

A stavěli ho na základě přesně matematicky propočítaného návrhu, přísně orientovaného na hvězdy a Slunce. Současní vědci vytvořili počítačový model města; bylo neobyčejně krásné a zasazené do zeleně.

Arkaim byl okrouhlý s vysokými věžemi a zvnějšku obložený barevnými glazovanými cihlami. Po střechách obydlí vedla cesta pro pěší a vozy a uprostřed města stála observatoř. V hradbách byly čtyři brány, které vytvářely obrazec svastiky.

Tento posvátný symbol slunce znali a používali ve starověké Indii, Íránu a Egyptě, zrovna tak i Mayové a později se objevil na Rusi. Obyvatelé Arkaimu byli, podle kosterních nálezů, vysocí a hezcí a zřídka byli nemocní. Zabývali se zemědělstvím, chovem dobytka a hrnčířstvím. Když objevili v okolí ložiska mědi, začali ji zpracovávat. A z Arkaimu začaly proudit karavany s bronzovými sekyrami, noži a dalšími výrobky řemeslníků, a mířily do Íránu, Indie, Řecka i Sumeru.

Tam všude vítali vysoké a světlovlasé lidi s úctou, považovali je za polobohy a vážili si jich za jejich moudrost, vědomosti, vstřícnost a přátelskost. Mezi nimi byli i vynikající léčitelé a v oboru astronomie neměli sobě rovných, ani tomu jinak být nemohlo, protože vědomosti svých předků předávali svým potomkům již v raném dětství.

V ukolébavkách jim vyprávěli o daleké pravlasti na Síriu a o Hyperboreji, ze které museli odejít. Když skončila doba ledová, vyslali do Hyperboreje průzkumníky, ti se ale vrátili se smutnou zprávou, že jejich země byla zaplavena oceánem. Naděje, že by se mohli někdy vrátit, se rázem zhroutila.

Začali tehdy „vyhlížet zprávu“ ve snech a jeden z nich se ukázal být prorockým. V něm oznámil vrchní žrec: „Očekávejte vzácné hosty, obyvatelé Arkaimu!“ Nejspíše právě pro tuto předpovězenou návštěvu poskládali z kamenů obrovské obrazce. Jakým způsobem je vytvořili, dodnes nevíme. Vypadá to, jako kdyby někdo rýsoval z výšky na zemi obrovským kružítkem. A vzniklo tak velmi dobré orientační značení pro přistání kosmických lodí.

 

O čem hovoří Rgvéda

Jak vyplývá z textů starověkého eposu Rgvédy, v roce 2683 př.n.l. došlo v údolí Arkaimu k nouzovému přistání hvězdoletu s 200 cestujícími ze Síria. Můžeme si pouze představovat, s jakou radostí je místní obyvatelé vítali. Od dob přesídlení z Hyperboreje, došlo ke ztrátě části znalostí, nově příchozí je pomohli obnovit a stali se rádci a učiteli.

Arkaim byl neustále napadán kočovnými kmeny, příchozí se ale nevměšovali, neměli právo použít své technologie, které by útočníky okamžitě obrátily v prach, kromě toho domácí si uměli poradit sami pomocí válečných vozů. Pak ale pro jejich hosty přiletěla další loď, možná, že tenkrát arkaimští kameníci vytesali na rozloučenou sochu, teskně vzhlížející k nebi…

 

Opuštění Arkaimu

Když se obyvatelé Arkaimu rozloučili se svými návštěvníky, rozhodli se opustit údolí. Ložiska rudy byla vyčerpaná, karavany již neodcházely a nevracely se se zbožím z dalekých krajů. Urychlené posbírali potřebné věci a opustili město, které předtím zažehli, nejspíše proto, že ho nechtěli nechat vyplenit kočovníky. Cestou se rozdělili, část se vydala do Indie, která jim tolik připomínala Hyperboreu, další zamířili do Íránu a Sumeru a třetí proud odešel do Tibetu.

A tak je psáno ve Rgvédě: „Do Indie přišla neznámá rasa vysokých bílých světlovlasých a modrookých lidí ze země, která se nacházela na samém okraji Rifejských hor. Přinesli sebou znalosti a stalo se to po odchodu Buddhy do nirvány, v roce 13019 po době ledové, podle védského kalendáře.“

Položili základy mnohým současným národům, rozplynuli se v časech minulých, a donutili nás, po uplynutí 40 staletí, lámat si hlavu nad gigantickými kruhy v uralské stepi.


(c)2016 Ivan Barykin

Zdroj: paranormal-news.ru/news/arkaim_i_skazanija_rigvedy_o_tekh_kto_ego_postroil/2015-01-10-10339

Ostatní zdroje:
www.suenee.cz/arkaim-a-texty-rgvedy-o-jeho-stavitelich/

 

Zdroj: http://www.matrix-2001.cz/clanek-detail/9055-arkaim-a-texty-rgvedy-o-jeho-stavitelich/

 

FacebookTwitterGoogle+