ANONA ostrnitá – zabiják rakoviny

Anona ostnitá je plod stromu graviola, a to je zázračný zabiják rakovinných buněk, 10 000 krát silnější než chemoterapie. A proč to nevíme? Je to, protože určité velké korporace chtějí dostat zpět svoje peníze utracené za roky výzkumu při snaze vytvořit syntetickou verzi tohoto k prodeji.

Takže když to teď víte, můžete pomoci kamarádovi v nouzi, když mu to sdělíte, nebo se občas sami napít šťávy anony jako prevenci. Chuť není konec konců špatná. Je to zcela přirozené a určitě to nemá žádné vedlejší účinky. Jestli máte místo, vypěstujte si jednu na své zahrádce.

I ostatní části rostliny jsou užitečné.

Až si příště dáte ovocný džus, řekněte si o anonu.

Kolik lidí zbytečně zemřelo, zatímco ten výrobce léčiv za miliardy dolarů toto tajemství zázračného stromu graviola skrýval?

Jde o nízký strom zvaný graviola v brazilštině, guanaba ve španělštině a v angličtině má nevýrazné jménao „soursop“. (Graviola v češtině.) Plod hodně velký a nakysle sladká bílá dužina se buď rovnou jí anebo, co je běžnější, používá na výrobu ovocných nápojů, dření atd.

Hlavní zájem o tuto rostlinu budí její silný proti-rakovinný účinek. Ačkoliv je účinná proti mnoha zdravotním potížím, je to její proti-nádorový účinek, co budí největší zájem. Tato rostlina má prokázaný hojivý účinek při rakovině u všech typů onkologických onemocnění.

Kromě své hojivosti proti rakovině, má graviola široké spektrum antimikrobiálních působků, jak proti bakteriálním, tak i plísňovým infekcím, a zabírá i proti vnitřním parazitním červům, snižuje vysoký krevní tlak a používá se i při depresích, stresu a nervových poruchách.

Existuje-li jediný příklad, který dramaticky objasňuje, proč je pro Američany jako vy a já existence Institutu zdravotní vědy tak životně důležitá, tak jím je neuvěřitelný příběh za stromem Graviola…

Pravda je úžasně jednoduchá: Hluboko v amazonském deštném pralese roste strom, který by mohl doslova přinést revoluci do toho, co si vy, váš doktor i zbytek světa myslí o léčbě rakoviny a šancích na přežití. Budoucnost nikdy nevypadala slibněji.

Výzkumy ukazují, že pomocí výtažků z tohoto zázračného stromu nyní lze:

  • Udeřit proti nádorům bezpečně a účinně pomocí plně přírodní terapie, která nezpůsobuje extrémní nevolnosti, ztráty na váze a vypadávání vlasů.
  • Ochránit svůj imunitní systém a tak se vyhnout smrtelným infekcím.
  • Cítit se po léčebné kúře silnější a zdravější.
  • Posílit svou energii a zlepšit svůj náhled na život.

I zdroj těchto informací budí zrovna takový úžas: Pochází to od jednoho z největších amerických výrobců léčiv – th! e – ta rostlina prošla více než 20 laboratorními testy vedenými už od 70. let! To, co tyto testy odhalily, není vůbec chudé na omračující zjištění… U výtažku ze stromu se ukázalo, že:

  • Účinně útočí na zhoubné buňky 12 typů rakoviny a zabíjí je, včetně rakoviny tlustého střeva, prsu, prostaty, plic a slinivky…
  • O třech složkách je dokázáno, že jsou při zpomalování růstu rakovinných buněk 10 000 krát silnější než Adriamycin, běžně používané chemoterapeutické léčivo!
  • A co na víc, na rozdíl od chemoterapie složky extrahované ze stromu graviola selektivně pronásledují a zabíjí pouze rakovinné buňky. Nepoškozují zdravé buňky!

Úžasné protirakovinné vlastnosti stromu graviola byly rozsáhle studovány, tak proč jste o nich ještě neslyšeli? Když je extrakt z gravioly tak zázračný.

Jeden z největších výrobců léčiv za miliardy dolarů v Americe zahájil výzkum léčby rakoviny a jejich bádání se zaměřilo na graviolu, legendární hojivý strom z amazonského deštného pralesa.

Různé části stromu graviola – včetně, kůry, listů, kořenů, plodů a semen z plodů už po staletí využívali domorodí indiánští medicinmani! I jiní Jihoameričané k léčbě onemocnění srdce, astmatu, problémů s játry a artritidy. I když vycházela s jen malých zadokumentovaných vědeckých důkazů, společnost nalila peníze a zdroje do testování protirakovinných vlastností tohoto stromu – a byli výsledky šokováni. Graviola se ukázala být dynamem ženoucím hubení rakoviny.

Tím ale příběh gravioly téměř skončil.

Společnost má se stromem graviola jeden obrovský problém – je zcela přirozený, a tudíž podle federálního zákona jej nelze patentovat. Není žádný způsob, jak z něj vytěžit pořádný zisk.

Ukázalo se, že farmaceutická společnost téměř sedm let zkoušela syntetizovat dvě z nejsilnějších protirakovinných ingrediencí v graviole. Kdyby mohli izolovat a vyrobit člověkem stvořené klony toho, co činí graviolu tak mocnou, mohli by si to patentovat a dostat svoje prachy zpátky. Avšak narazili. Ten originál jednoduše nebyli schopni replikovat. Neexistoval tedy žádný způsob, jak by si mohli zisky ochránit, nebo i jen dostat zpět ty miliony, co nalili do výzkumu.

Jak se tak sen o ohromném profitu vypařoval, jejich testování gravioly se skřípěním vázlo až se zastavilo. A co hůř, společnost celý projekt založila do šanonu a rozhodla se zjištění svých výzkumů nezveřejnit!

Naštěstí tu byl však jeden vědec z výzkumného týmu gravioly, jehož svědomí mu nedovolilo jen tak se dívat, jak se páchá taková ohavnost. Ač riskoval svou kariéru, kontaktoval společnost, která se věnuje sklizni léčivých rostlin z amazonského pralesa a vykecal jim to.

Nastal zázrak

Když byly zprávami o graviole poplašeni i výzkumníci z Institutu zdravotní vědy ! začali pátrat po výzkumech, které se ohledně tohoto rakovinu hubícího stromu dělaly. Důkazy omračujících účinků gravioly a jejich šokujícího ukrývání se začaly valit rychle a zběsile…

… Národní institut rakoviny provedl první vědecký výzkum v roce 1976. Výsledky předvedly, že „listy a stonky gravioly se ukázaly jako účinné při napadání a ničení zhoubných buněk.“ Výsledky publikované ve vnitřní zprávě však nevysvětlitelně nebyly nikdy uvolněny pro veřejnost…

… Od roku 1976 bylo dokázalo, že graviola je úžasně mocný zabiják rakoviny 20 nezávislými laboratorními testy, ovšem až dosud neproběhly žádné klinické zkoušky s dvojitým slepým testem – což je typický benchmark, jaký mainstreamoví doktoři a odborné žurnály používají k posouzení terapeutické hodnoty – ty totiž nebyly nikdy iniciovány…

… Studie vydaná v Journal of Natural Products následně po nedávné studii provedené Katolickou universitou Jižní Koreje uvedla, že u jedné chemikálie v graviole zjistili, že výběrově zabíjí buňky rakoviny tlustého střeva „10 000 krát více než (běžně používaný chemoterapeutický lék) Andriamycin…“

… Ta nejdůležitější část zprávy Katolické university Jižní Koreje je o tom, že graviola se ukazuje, že útočí selektivně jen na rakovinné buňky a ponechává zdravé buňky netknuté. To je rozdíl oproti chemoterapii, která útočí bez rozlišení na všechny aktivně se rozmnožující buňky (jako buňky žaludku a vlasů), čímž často vyvolává ničivé vedlejší účinky nevolnosti a ztráty vlasů u pacientů s rakovinou.

… Studie na Purdue University nedávno zjistila, že listy ze stromu graviola zabíjí buňky u šesti linií lidské rakoviny a zvláště účinné jsou proti rakovinám prostaty, slinivky a plic… Po sedmi letech bylo ticho konečně prolomenu a je to tu!

BOŽE

Zdroj: http://natural.tv/2012/01/05/cancer-killer-natural-cancer-cell-killer-10000-times-stronger-than-chemo/

Český článek k plodu, rostlině a účinkům: http://www.fytokomplexy.cz/herbar-lat/0/Graviola.html

Nákup např. zde: http://www.uncaria.cz/?s=produkt_detail&id=31&lang=CZ

 

 

 

 

 

Další protirakovinné látky:

 

http://ezinearticles.com/?Herbal-Treatment-For-Cancer—African-Bush-Willow&id=2205935

http://www.kutushov.cz/clanky/170-kurungovity-kutusova

http://nwoo.org/view.php?nazevclanku=odhaleno-smrtici-leky-na-rakovinu-ji-zhorsuji-a-rychleji-zabiji-pacienty&cisloclanku=2012010196

 

http://nwoo.org/view.php?nazevclanku=zabijak-rakoviny-–-prirozeny-zabijak-rakovinnych-bunek-–-10-000-krat-silnejsi-nez-chemoterapie&cisloclanku=2012020024

 

 

 

 

 

  1. Graviola

 

 

Používaná část rostliny: plod, list (Fructus annonae; Folium annonae)

Popis: Graviola je malý, vzpřímený stálezelený strom dorůstající výšky 5-6 m, s velkými, lesklými a hladkými, tmavě zelenými listy. . Graviola je domácí v nejteplejších tropických oblastech Severní a Jižní Ameriky, včetně Amazonie. Všechny části stromu gravioly jsou užívány v tropické přírodní medicíně – kůra, listy, kořeny, plody i semena. . Kůra, listy a kořeny působí jako sedativum, antispasmodikum, hypotensivum a nervové sedativum. Čaj pomáhá při rozličných potížích způsobených těmito jevy. Historie užívání gravioly v herbální medicíně je dlouhá a sahá daleko do historie. V peruánských Andách se čas z listů užívá při kataru (zánět sliznicových membrán). V peruánské Amazonii se kůra, kořeny a listy užívají při cukrovce a jako sedativum a antispasmodikum. Domácí kmeny v Guyaně pijí čaj z listů a/nebo kůry jako sedativum a kardiotonikum. V brazilské Amazonii se čaj z listů užívá při jaterních problémech. Olej z listů a nezralé plody jsou smíchávány s olivovým olejem a užívány zevně při neuralgii, revmatismu a artritických bolestech. Na Jamaice, Haiti a v západní Indii se kůra nebo listy používají pak jako spasmolytikum, sedativum a nervové sedativum, pro úpravu srdečního rytmu, při kašli, chřipce, obtížném porodu, astmatu, astenii, hypertensi a parazitech.

Od 40. let, kdy se započalo se zkoumáním vlastností gravioly, v ní bylo objeveno mnoho účinných složek a chemických sloučenin. Většina výzkumu se zaměřuje na nový soubor chemických látek, které se nazývají annonacenové acetogeniny. Graviola produkuje tyto přírodní sloučeniny v listech a stonku, kůře a semenech. Tři na sobě nezávislé výzkumné skupiny ve svých osmi klinických studiích potvrdily, že tyto látky mají značně protinádorové vlastnosti a selektivní toxicitu proti různým typům rakovinových buněk (aniž by poškozovaly zdravé buňky). Mnohé z acetogeninů prokázaly selektivní toxicitu proti nádorovým buňkám již ve velmi nízkých dávkách – tak malým jako 1 díl na milión. V roce 1998 byly publikovány čtyři studie, které dále specifikují chemické složky a acetogeniny s nejsilnějšími protirakovinovými, protinádorovými a antivirovými vlastnostmi. Dle studie na zvířatech z roku 1997 působily alkaloidy nově objevené v plodech gravioly antidepresivně. Annonacenové acetogeniny se vyskytují pouze v čeledi Annonaceae. U těchto chemických sloučenin obecně byly zaznamenány protinádorové, antiparasitické, insekticidní a antimikrobiální účinky. Studie o způsobu účinkování, nedávno uskutečněné ve třech nezávislých laboratořích zjistily, že tyto acetogeniny působí jako výborné inhibitory enzymatických procesů, které se dějí pouze v membránách buněk rakovinového nádoru. Proto jsou toxické pro rakovinové buňky, avšak nemají vliv na buňky zdravé. Na Purdue Universtiy ve West Lafayette, stát Indiana vypracovali velké množství studií o acetogeninech, většina z nich byla financována Národním ústavem pro výzkum rakoviny a/nebo Národním ústavem zdraví (NIH). Takto si nechaly Purdue University resp. její pracovní tým zaregistrovat minimálně devět amerických či mezinárodních patentů na své dílo o protinádorových a insekticidních vlastnostech a užitích těchto acetogeninů. V jedné ze svých zpráv nazvaných „Nové pokroky v oblasti annonacenových acetogeninů“ konstatují: „Nedávno jsme sdělili, že annonacenové acetogeniny mohou selektivně inhibovat růst rakovinových buněk a také těch, které jsou rezistentní na adriamycin. Čím více acetogeninů bylo izolováno a provedeny dodatečné pokusy na cytotoxicitu, zaznamenali jsme, ačkoliv většina acetogeninů má vysokou působivost proti buněčným liniím vícera závažných nádorům, že některé deriváty vně různých strukturálních typů a poziční izomery jevily nápadnou selektivitu mezi jistými buněčnými liniemi; např. proti rakovině prostaty. Nyní již rozumíme primárním účinkům acetogeninů. Jsou silnými inhibitory ubichinon (=koenzym Q 10) oxidoreduktázy NADH, která je základním enzymem komplexu I vedoucího k oxidační fosforylaci v mitochondriích. Výzkum ukázal, že působí přímo na místě katalýzy koenzymu Q 10 v rámci komplexu I a mikrobiální glukozodehydrogenázy. Také inhibují oxidázu NADH spojenou s koenzymem Q 10, která je příznačná pro plazmatické membrány rakovinových buněk. Roku 1997 zveřejnila Purdue University zprávu se slibnou novinkou, že několik annonacenových acetogeninů je „…nejen účinných v boji proti nádorům, které se projevily jako rezistentní vůči protirakovinovým prostředkům, nýbrž se také zdá, že mají k takovým rezistentním buňkám zvláštní náklonnost. Vedoucí výzkumný farmakolog z Purdue Universtiy následně vysvětlil princip působení. Podle jeho slov rakovinové buňky, které přežijí chemoterapii, mohou dále rozvíjet rezistenci vůči původně užívaným prostředkům, stejně jako vůči jiným, i nepříbuzným léčivům. Tento jev se nazývá mnohočetná rezistence (multi-drug resistence, MDR). Jeden z hlavních způsobů, jak rakovinové buňky rozvíjejí rezistenci vůči chemoterapeutickým lékům, je ten, že vytvářejí mezibuněčnou pumpu, které je schopna vytěsňovat protirakovinové prostředky z buňky ještě před tím, než ji stihnou zneškodnit. Nazývá se P-glykoproteinová pumpa. V průměru pouze 2 % rakovinových buněk v daném jedinci jsou s to vyvinout tuto pumpu – avšak jsou to 2 %, která mohou eventuálně růst a rozvinout se v mnohočetně rezistentní nádory. Výzkumníci z Purdue zaznamenali, že acetogeniny přednostně ničily právě tyto nádory a to tím, že blokovaly transfer ATP – hlavního zdroje buněčné energie – do nich. Nádorová buňka potřebuje energii k růstu a rozmnožování a ještě více k pohonu pumpy a vypuzování atakujících prostředků. Inhibicí buněčné energie nemůže být pumpa poháněna. Zablokují-li acetogeniny dočasně přísun ATP do nádorové buňky, nebude mít buňka dostatek energie pro řízení výživných procesů – a zemře. Normální buňky zřídka vyvíjejí takovou pumpu; proto nevyžadují tak velké množství energie a obecně se nechovají nepřátelsky vůči inhibitorům ATP. Studie dále uvádí, že 14 různých testovaných acetogeninů vykazuje účinné ATP blokující vlastnosti (včetně několika nacházejících se pouze v graviole). 13 z těchto 14 acetogeninů bylo účinnějších proti mnohočetně rezistentním buňkám rakoviny prsu než všechny tři standardní léčiva (adriamycin, vincristin, vinblastin), které se užívají pro kontrolu. V kontrolním rostlinném programu z roku 1976, provedeném v Národním ústavu pro výzkum rakoviny, vykázaly listy a stonek gravioly účinnou toxicitu proti rakovinovým buňkám a od té doby výzkumníci tyto objevy stále doplňují. U specifických acetogeninů obsažených v graviole a nebo výtažků z ní byly in vitro zaznamenány selektivně toxické vlastnosti vůči těmto typům nádorových buněk: buňky plicního karcinomu; buňky vážného nádoru prsu u lidí; adenokarcinom prostaty; buňky pankreatického kacinomu; buňky adenokarcinomu tračníku; buňky rakoviny jater; buňky lidského lymfomu; mnohočetně rezistentní adenokarcinom prsu u lidí. Badatelé na Taiwanu roku 2003 sdělili, že hlavní acetogenin, annonacin, působil velmi toxicky na rakovinové buňky vaječníku, děložního hrdla, prsu, močového měchýře a kůže již v malých dávkách:„…annonacin je slibným protirakovinovým prostředkem a hodný dalších studií na zvířatech a, doufejme, také klinických pokusů.“ Zajímavá studie in vitro byla publikována v březnu 2002 vědeckými pracovníky v Japonsku, kde zkoumali mnohé acetogeniny, nalezené v různých rostlinných druzích. Naočkovali myši buňkami Lewisovy rakoviny plic. 1/3 nedostala nic (kontrolní skupina), 1/3 dostala chemoterapeutický lék adriamycin a 1/3 annonacin (v dávce 10 mg/kg). Po dvou týdnech bylo 5 z 6 myší v neošetřené kontrolní skupině ještě naživu. Byla změřena velikost plicního nádoru. Skupina s adriamycinem jevila redukci nádoru o 54,6% – ale 50% zvířat zemřelo na toxicitu (3 ze 6). Myši ošetřené annonacinem stále žily a nádory byly potlačeny z 57,6% – o něco lépe než adriamycinem – a bez toxicity. To vedlo vědce k závěru: „Toto svědčí o tom, že annonacin je pro myši méně toxický. Vzhledem k protinádorové činnosti a toxicitě by se annonacin mohl užít jako vodítko k vývoji potenciálního protirakovinového agentu.“ Výzkum rakoviny stále pokračuje na těchto významných rostlinách rodu Annona a jejích chemických látkách. Mnoho farmaceutických společností a univerzit pokračuje v bádání, testování a patentování a pokouší se o syntézu těchto látek s novými chemoterapeutiky. Navíc výzkumníci podali zprávu o tom, že inhibitory NADH dehydrogenázy mohou potlačit infekci HIV. Toto je dobře známá vlastnost annonacenových acetogeninů nalezených v graviole a dalších rostlinách rodu Annona, které byly zařazeny do kontrolního programu Národního ústavu zdraví proti AIDS na Purdue University. V podstatě se zdá, že graviola bude další v řadě jako jiný dobře známý lék – Taxol. Od té doby, kdy výzkumníci poprvé objevili protinádorový účinek kůry tichomořského tisu a v ní obsažený taxan, to zabralo 30 let dalšího výzkumu, než se začal prodávat první, FDA ověřený Taxol (založený na přírodním taxanu z kůry stromu). U gravioly to trvalo téměř 10 let, než byla úspěšně syntetizována hlavní protinádorová složka, annonacin. Tyto acetogeninové sloučeniny mají zvláštní parafinové jádro a jiné ojedinělé vlastnosti molekulární energie, které mařily dřívější pokusy, až to nakonec jedna z předních farmaceutických společností během vývoje vzdala (ačkoliv o protinádorových účincích přírodních chemických látek věděli). V současnosti jsou vědci schopni přetvořit tuto látku a mnoho jiných aktivních acetogeninů v laboratoři, dalším krokem je přeměnit látku právě tak dostatečně (bez ztráty jakýchkoli protinádorových účinků během postupu), aby se z ní stala nová sloučenina, kterou mohou patentovat a převést na nový patentovaný lék. (V přírodě se nacházející sloučeniny nemohou být patentovány.) Takto se zdá, že vědci jsou opět v úzkých – vždy když přetvoří látku dost na to, aby ji mohli patentovat, ztrácejí hodně protinádorových vlastností. Podobně jako při vývoji Taxolu by měly vládní úřady jako např. Národní ústav pro výzkum rakoviny a Národní ústav zdraví podniknout patřičné kroky a zahájit podrobný výzkum rakoviny u lidí na syntetizovaných nepatentovatelných rostlinných preparátech (což dovolí všem farmaceutickým společnostem, aby vyvíjely léčiva proti rakovině a zohledňovaly výzkum, jak tomu bylo u Taxolu). Tímto by se tato slibná léčba stala dostupnou pro nemocné rakovinou ve vhodnou dobu. Mezitím však mnozí pacienti a léčitelé nečekají… zařazují přírodní listy a stonek gravioly (přes 40 zaznamenaných přírodních acetogeninů včetně annonacinu) jako doplňkovou léčbu do svých protokolů o rakovině. Ostatně bezpečné používání gravioly v herbální medicíně má dlouhou historii a výzkum prokazuje, že protinádorové acetogeniny působí selektivně toxicky přímo na rakovinové buňky a ne na zdravé – a v nepatrném množství. Zatímco výzkum potvrzuje vysoký obsah acetogeninů v semenech a kořenech gravioly, jevily různé alkaloidové preparáty ze semen a kořenů předběžně in vitro neurotoxické účinky. Výzkumníci předpokládají, že tyto alkaloidy mohou být spojovány s atypickou Parkinsonovou chorobou v zemích, kde se semena užívají jako běžný lék proti parazitům. Proto se užívání semen a kořenů gravioly nyní nedoporučuje. Léčebná dávka listu gravioly se uvádí 2-3 g 3-4x denně. Produkty z gravioly (kapsle nebo tinktury) se na americkém trhu stávají čím dál dostupnější. Jedním z účinných mechanizmů gravioly je, že zbavuje rakovinové buňky energie z ATP; v kombinaci s jinými doplňky a přírodnými produkty, které zvyšují buněčnou ATP snadno dojde k poklesu účinku gravioly. Hlavní doplněk, který podporuje nárůst ATP je běžný antioxydant zvaný Koenzym Q 10 a z toho důvodu byste se mu měli vyvarovat, užíváte-li graviolu. Graviola je určitě nadějným přírodním lékem a jedním z těch, které opět podtrhnou důležitost ochrany a zachování ekosystému deštěných pralesů. Snad – pokud dost lidí věří, že možný léčebný prostředek proti rakovině se skutečně skrývá v rostlině deštného pralesa – učiníme kroky potřebné k ochraně zbylých deštných pralesů před zničením. Jakýsi badatel, který zkoumá graviolu, výmluvně shrnul tuto myšlenku: „Během přípravy tohoto nejnovějšího přehledu bylo z 37 druhů izolováno přes 350 annonacenových acetogeninů. Naše předběžné pokusy ukazují, že okolo 50% z více než 80 sledovaných druhů jsou významně bioaktivní a vhodný pro frakční destilaci; můžeme tedy očekávat, že tato skupina sloučenin v budoucnosti poroste geometrickou řadou, ale za předpokladu, že se pro podobné experimenty najde finanční podpora. Ústupem světových pralesů v tropických oblastech se taková práce stává naléhavou, dříve než se vytratí velká chemická rozmanitost, obsažena v těchto ohrožených druzích.“

Kontraindikace: Při pokusech na krysách se u gravioly projevil stimulující vliv na dělohu, proto by se neměla užívat během těhotenství. Studie na krysách, kterým byl do žaludku aplikován extrakt z kůry stonku (100 mg/kg), prokázala nárůst aktivity dopaminu, norepinephrinu a monominoxydázy, jakož i inhibici vylučování serotoninu u krys vystavených stresu. Na základě toho lze soudit, že užívání byliny může být kontraindikováno v kombinaci s inhibitory MAO a některými předepisovanými antidepresivy. Poraďte se se svým lékařem. Pokud se dostaví útlum nebo ospalost, upravte užívané množství.

Interakce s jinými léky: žádné další nebyly zaznamenány; i tak může graviola zesílit účinek antihypertensiv a kardiodepresiv resp. antidepresiv a interferovat s MAO-inhibitory.

Vedlejší účinky: Pokusy na zvířatech ukázaly hypotensivní, vasodilatační a kardiodepresivní vliv gravioly. Lidé užívající antihypertensiva by se měli poradit se svým lékařem a podle toho sledovat krevní tlak (jako léky by měly být upraveny). V jedné studii na prasatech se projevily emetické vlastnosti. Velké dávky mohou způsobit nauzeu nebo zvracení. V takovém případě omezte užívání. In vitro byly prokázány významné antimikrobiální vlastnosti. Chronické, dlouhodobé užívání této byliny může vést k odumírání prospěšné bakterie v zažívacím traktu. Doporučuje se nahrazení diety probiotickými a zažívání podporujícími enzymy, pokud graviolu užíváte déle než 30 dní.

Tradiční etnomedicinální léčebný předpis: Pro výše uvedené indikace se jako léčebná dávka uvádí nálev (1 šálek 3x denně)

Fytoterapeutické vlastnosti: Protirakovinový, protinádorový, antimikrobiální, antiparazitický, kardiodepresivní, hypotensivní, vasodilatační, sedativní, antidepresivní, antispasmodický, antivirový, snižuje horečku, vyhání hlísty, stimuluje zažívání, antikonvulsní.

Fytochemické složení: Annocatalin, annohexocin, annomonicin, annomontacin, annomuricatin A, B, annomuricin A až E, annomutacin, annonacin, annonacinon, annopentocin A až C, cis-annonacin, cis-corossolon, dohhexocin, epomuricenin A, B, gigantetrocin, gigantetrocin A, B, gigantetrocinon, gigantetronenin, goniothalamicin, iso-annonacin, javoricin, montanacin, montecristin, muracin A až G, muricapentocin, muricatalicin, muricatalin, muri-catenol, muricatetrocin A, B, muricatin D, muricatocin A až C, muricin H, muricin I, muricoreacin, murihexocin 3, murihexocin A až C, murihexol, murisolin, robustocin, rolliniastatin 1, 2, saba-delin, solamin, uvariamicin I, IV, xylomaticin.

Nálev (Infuse) Infuse je nejčastějším způsobem přípravy jemných květů, natí, listů a čerstvě natrhaných bylin. K přípravě obvykle užijeme 1 objemový díl práškové (tedy 2 objemové díly řezané drogy – sušené byliny) na 32 objemových dílů vody. To odpovídá – pro lepší představu poměru 1 čajové lžičky práškové (2 čajovým lžičkám řezané drogy – sušené byliny) na 6 – 8 obj. uncí (1,75 – 2,32 dcl) vody. Voda by měla mít teplotu kolem 80°C, tedy před varem (nikoliv vroucí). Obvykle zalijeme drogu vodou, necháme 5 – 10 minut odstát, poté scedíme a popíjíme. Pro zvýšení efektu můžeme před vlastní přípravou navlhčit bylinu menším množstvím (několika kapkami) studené vody. Nálev se doporučuje vypít v den přípravy (připravit tedy 600 ml. – 1 ltr. nálevu). Tento uchováváme v průběhu dne v termosce. Lze dochutit včelím medem.

Odvar (Dekoktum) K přípravě obvykle užijeme 1 objemový díl práškové (tedy 2 objemové díly řezané drogy – sušené byliny) na 32 objemových dílů vody. To odpovídá – pro lepší představu poměru 1 čajové lžičky práškové (2 čajovým lžičkám řezané drogy – sušené byliny) na 6 – 8 obj. uncí (1,75 – 2,32 dcl) vody. Sušenou bylinu navlhčíme, smícháme se studenou vodou a pozvolna uvedeme do varu. Na mírném plameni (pod pokličkou) vaříme 20 – 30 minut. U kořenů a kůr (lýk) je obvykle doporučováno doplnit úbytek vody varem do původního objemu (přidáním vody). Naopak u řezaných natí, listů nebo květů úbytek objemu varem nedoplňujeme. Poté odvar scedíme, případně ochutíme a popíjíme. .Odvar se doporučuje vypít v den přípravy (připravujeme tedy 600 ml. – 1 ltr. odvaru denně). Tento uchováváme v průběhu dne v termosce. K dochucení lze použít nejlépe včelí med.

 

Zdroj : http://www.salviaparadise.cz/

 

 

FacebookTwitterGoogle+