AKTUÁLNÍ SITUACE V TIBETU
  • Uplynulý rok přinesl další případy sebeupálení Tibeťanů, celkem je už od roku 2008 zaznamenáno 136 upálených obyvatel Tibetu. O lidech, kteří byli po pokusu o sebeupálení převezeni do nemocnice, nejsou žádné další zprávy a nikdo neví, jestli jsou naživu a kde se nacházejí.
  • Tři největší tibetské kláštery Sera, Däpung a Gandän jsou pod neustálým dohledem policie. Mniši a mnišky často nesmí studovat nebo cestovat mimo svůj okres, jejich počet v klášterech je stále snižován. Například počet mnichů v klášteře Labrang, který je v poslední době spojován s protičínskými protesty, nesmí přesáhnout 999 lidí.Čínské úřady tu zavedly řadu restriktivních opatření a zřídily 24 policejních stanic.
  • V únoru 2014 vydal španělský soudní dvůr mezinárodní zatykač na pět bývalých čínských politických vůdců, včetně bývalého prezidenta Ťiang Ce-mina a bývalého premiéra Li Pchenga kvůli genocidě v Tibetu.
  • Několik Tibeťanů bylo předčasně propuštěno z vězení kvůli špatnému zdravotnímu stavu. Krátce po propuštění pak zemřeli na následky mučení ve vězení. Jde o běžnou praktiku čínských úřadů, kteří některé vězně zraněné propouštějí ještě před vypršením trestu, aby tak předešly jejich případnému úmrtí ve vězení.
  • Pokračovalo zatýkání umělců, hlavně zpěváků a spisovatelů. Čínské úřady v Diru odsoudily např. tibetského spisovatele Cchuldina Gjalcchäna ke třinácti letům vězení za údajné narušování společenské stability. V srpnu čínské složky zadržely tibetskou spisovatelku Dawu Cchomo, která psala články o životních podmínkách Tibeťanů nebo o tom, jak čínské úřady nezvládají administrativu v tibetských oblastech. Spisovatelka je od té doby zadržována na neznámém místě.
  • Další byli ale z vězení propuštěni. Po pěti letech se na svobodu dostal tibetský spisovatel Künga Cchajang, uvězněný za eseje, v nichž kritizoval čínskou vládní politiku a Taši Rabtän, editor zakázaného magazínu Východní sněžná hora. Po šesti letech propustili z vězení editora časopisu Čára života Dhönduba Gjamccha.
  • V Tibetu se stále aktuálnějším stává téma těžby nerostných surovin. Tibeťané se snaží chránit zejména místa vybraná pro těžbu, která se nachází u posvátných hor a jezer. Čtyři Tibeťané byli zatčeni v dubnu 2014, když odmítli prodat svou půdu čínské těžební společnosti. Stovky Tibeťanů z vesnice Gewa protestovali v květnu proti záměru na otevření zlatého dolu v blízkosti jezera Matog ccho. V červnu bylo zadrženo 27 Tibeťanů v okrese Čhabčha v Tibetské autonomní oblasti, protože protestovali proti ilegální čínské těžbě bílého mramoru. Kvůli protestům proti těžbě na posvátné hoře Naglha Dzamba v Diru byl k 11 letému trestu odsouzen Dordže Dagcchal. Stovky Tibeťanů drželi před policejní stanicí hladovku za jeho propuštění. Byli však násilně rozehnáni a několik lidí bylo zraněno.
  • V červnu 2014 byla přijata speciální bezpečnostní opatření kvůli jednomu z nejdůležitějších tibetských svátkůSaga Dawa, který připomíná Buddhovo narození, osvícení a vstup do parinirvány. Tibeťané nesměli cestovat k posvátné hoře Kailás a vzít si dovolenou z práce.
  • V červnu byl z vězení propuštěn Dhöndub Wangčhen, filmař, který kvůli dokumentu Nechat strach za sebou strávil šest let ve vězení.
  • V červenci bylo známé tibetské spisovatelce Cchering Özer a jejímu manželovi Wang Li-siungovi uloženo domácí vězení, aby neměli možnost setkat se s americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym, který byl v té době na návštěvě Číny.
  • Tibetské centrum pro lidská práva a demokracii zveřejnilo dokument, který dokazuje, že v souvislosti s vlnou nepokojů před pořádáním olympijských her v Pekingu v roce 2008 používala čínská policie proti Tibeťanům automatické zbraně.
  • Už víc než rok je napjatá situace v okrese Diru v Tibetské autonomní oblasti, kdy místní Tibeťané odmítali vyvěšovat čínské vlajky. Bezpečnostní opatření v této oblasti se neustále zpřísňují. V září začala tzv. nápravná a očistná kampaň, jejíž třicetistránkový dokument byl distribuován ve všech klášterech a vesnicích v Diru. Podle dokumentu mají být strženy všechny náboženské stavby, které vznikly po roce 2010. Do klášterů nesmí vstupovat mniši mladší 18 let. Nařízení přišlo prý přímo od centrální vlády a má sloužit ke kontrole pohybu mnichů a mnišek a dohledu nad velikostí klášterů.
  • V září byly vydány nové zpřísněné podmínky pro kandidáty do vesnických výborů v prefektuře Ngari v Tibetské autonomní oblasti, případně do strany nebo na vládní funkce. Uchazeči musejí být politicky korektní, musejí být schopni si získat podporu davu, nesmějí mít žádné kontakty na tibetskou exilovou vládu ani v zahraničí. Tato strategie má pomoci zajistit ve vesnických oblastech stabilitu, která byla narušena masivními protesty proti čínské vládě, jež se rozšířily v roce 2008 po celém Tibetu.
  • V listopadu protestovala stovka tibetských studentů proti čínskému návrhu změnit vyučovací jazyk na základních a středních školách v Ngawě z tibetštiny na čínštinu.
  • Zdroj: http://tibet.amnesty.cz/situace

     

    FacebookTwitterGoogle+