4.9. DEN ZNOVUNAROZENÍ DENISY
Milovaní,
děkuji Vám všem za přání k dnešním narozeninám. Tento den mi opět dal mnohé, a mám potřebu se s vámi se svými prožitky podělit. Už dlouho jsem tak nečinila a po delší době mnou zase začínají proudit věty.
V narozeninové ráno, nás čekala útočná a lživá zpráva v komentáři na facebooku od bývalé ženy Filipa. Podobných a horších útoků bylo za 2,5 roku víc než dost. Poprvé za tu dobu však přišla potřeba vymezení hranic a to je to, co bych s vámi ráda sdílela.
Víc a víc vnímám ve svém životě potřebu souladu mužské a ženské energie uvnitř mě samotné. Jejich harmonii, nikoli tak, abych zůstala na bodě 0 a stala se bezpohlavní bytostí, byť má duše pohlaví nemá. Jsem člověk a jsem žena, a to jsem přišla tento život na tuto krásnou Zemi zažívat. Zjistila jsem, že pakliže jsem skutečně ve svém těle, pakliže ho vnímám zevnitř, v každý okamžik svého života, přirozeně zareaguje tím nejvhodnějším způsobem. Tělo je nástrojem duše a zároveň ohromný dar, který nám Matka Zem poskytla, abychom do něj mohli vklouznout a oživit ho, prozářit ho a zažívat skrze něj svého nesmrtelného Ducha ve hmotě.
Pro mě harmonie mužské a ženské energie uvnitř mé bytosti znamená, že nepovyšuji ani neponižuji jednu nad druhou, že přijímám obě v jejich plnosti a kráse. Že je nesoudím a nehodnotím, ale dovoluji jim existovat, aby uvnitř mé bytosti mohly tančit svůj společný tanec. Za poslední čas jsme s Filipem na naší společné cestě zjistili a pocítili, že tělo skutečně v každou chvíli zareaguje zcela přirozeně a spontánně, pakliže mu naše mysl nestojí v cestě a my s ním máme opravdové spojení – jsme v něm živí. V každý okamžik se projeví přesně ta energie, které je v daný moment zapotřebí, která je v souladu s námi a celým stvořením.
Můj syn mi do života přináší mnohé a jedna z věcí, a to velmi důležitá, je právě téma ženské a mužské energie. Jakmile rozvíjíme a vyzdvihujeme jednu, nastává pak tlak a potlačení na energii opačnou. Je to přirozený zákon.
Ve chvíli, kdy oba póly – obě energie přijmeme – dostaneme se sice do pomyslného rovnovážného stavu – bodu 0, avšak z toho stavu pak existuje neomezené množství možností a cest, které se z tohoto rovnovážného stavu stávají tvořivými a živoucími projevy člověčenství. Pokud jsem však na těchto pomyslných vahách buď víc na jedné nebo druhé straně, mé reakce a projevy to omezí a nejen to, zůstává pod nimi nerovnováha, něco zaseknutého, něco potlačeného, co pak chce všemi možnými způsoby ven. Neprojevené a potlačené, má vždy touhu se projevit, a pak jednáme způsoby, které nazýváme „neadekvátními reakcemi“.
Dlouhou dobu jsem žila v ženské energii, používat mužskou mi příliš nešlo a nechtělo se mi. ☺ Otevřenému srdci, lásce, odevzdání, sounáležitosti, soucitu a pospolitosti chyběla mužská energie. Pak se mi v životě často dělo, a někdy ještě stále děje, že pochopením druhého až na jeho duši, kterou velmi vnímám, jsem se otevřela tolik, že jsem umožnila druhým, aby vstoupili do mého drahocenného prostoru v sobě sama, a tam si brali, co jim hrdlo ráčí. Někdy právě formou zloby a nenávisti, kterou mohli na mě demonstrovat, protože měli „volno“, měli otevřené dveře a nemohli jinak než zaplnit tento prostor energií jim sobě vlastní.
Můj syn mi ukazuje, jaké to je žít s mužskou a ženskou energií v sobě v harmonii. Ukazuje mi, že bezpodmínečná láska, otevřenost a soucit, není o nic víc, o nic „lepší“, „duchovnější“ či „přijatelnější“, než jasnost, pevnost, vymezení a opora, kterých je v životě taky často třeba. Jedno bez druhého se pak pro nás může stát velmi destruktivním.
Často si necháváme líbit příliš, protože se to jeví jako „správné“, „vyspělé“, „vědomé“. Opak je pravdou. Filip to nedávno skvěle vystihnul. Je to stejné, jako když bydlíte v domě a na pozemek vám vtrhne člověk s motorovou pilou se záměrem vám ublížit. Možná si ještě řeknete s pochopením, že je bolavý, ublížený a vlastně za to nemůže, když už vám však začne rozbíjet dveře a vy jste uvnitř s vystrašeným dítětem, projeví se instinkty a zareagujete, jak je třeba.
Není to o nic jiné, než když na vás někdo páchá psychickou či jakoukoli jinou manipulaci s cílem ublížit, získat pozornost a schovává se přitom za milý úsměv a všeobjímající „lásku“. Není to o nic jiné, než když si chce třeba jen načerpat, protože má málo a u vás může. Mužská energie je tu právě pro tyto případy, kdy je třeba vymezit hranice. Neznamená to, že jste v tu chvíli míň láskou – naopak.
Jednat v souladu s tím, co cítíte, opravdově, je to, co se počítá. Alespoň v mém životě. Přišli jsme sem zažívat mnohé. Na světě bude VŽDY LÁSKA – MY JSME TOU LÁSKOU – zároveň tu však budou i DOROTY ZLÁMALOVÉ (pohádka: S čerty nejsou žerty☺) a jiné postavičky, které se zkrátka rozhodli v tomto životě vyzkoušet i tyto role. Hra na oběti a viníky je v nás velmi hluboce zakořeněna a je jen na nás, zda ji prohlídneme a uděláme věci jinak, nebo budeme opakovat to, co po generace ve společnosti žijeme. Je dobré si uvědomit, že jakmile jednou začneme hrát roli oběti, musíme se neustále v této roli utvrzovat. Přitvrzujeme i za cenu lží a manipulací, protože by se mohlo stát, že tuto hru druhý prohlídne, a my bychom pak mohli ztratit svou iluzi o sobě – své JÁ, které je na ní celé vystavěné a hýčkané. Mohli bychom pak začít vnímat sebe a svět zcela jasně a opravdově a to je pro mnohé z nás „oříšek“.
Uvědomila jsem si, že na světě neexistuje jediného člověka, který by potvrdil „správnost“ mé cesty, který by potvrdil můj projev či čin, a to ani ti nejbližší. Každý si do příběhu druhého projektujeme to svoje a vidíme to, co jsme schopni vidět, co chceme vidět. Potvrzením, že jsem v souladu je pro mě pocit v těle, zda cítím harmonii, zda je mi dobře, potvrzením pro mě je, že se dějí synchronicity a věci jdou hladce a lehce. Potvrzením pro mě je, že mě pozdraví stromy svým listím, že mi motýli sedají na tělo a ptáček vletí do mých vlasů a pošimrá mě křídly – aniž bych to čekala. Život proudí skrze mě, skrze mé tělo a já se cítím hezky a v harmonii. To je pro mě to skutečné potvrzení.
A tak velmi děkuji za dnešní prožitky, byť sebou nesly všelijaké emoce a pocity. Láska nesoudí, láska přijímá, láska však zároveň vidí jasně. Není to láska s růžovými brýlemi, není to iluzorní láska, není to ani láska, která si na lásku jen hraje a pokud se druhý zachová jinak, než si přeje, otočí se v nenávist a zlobu, tak jak je mi to díky bývalé ženě Filipa ukazováno. Skutečná láska může cítit smutek, bolest, lítost i zlomené srdce, pokud se však obrátí do nenávisti a zloby se záměrem ublížit, kde se dá, nejednalo se nikdy o skutečnou lásku. Láska vidí jasně, nepotřebuje si věci zkrášlovat, ani zhoršovat, aby se utvrzovala ve své roli oběti nebo viníka. Láska zkrátka JE. V každém jednom z nás, i v těch, kteří ji na velmi dlouhou dobu ztratili a zapomněli na to. V pravý čas ji zase znovu pocítí. Je to na každém z nás.
A tak opět děkuji za toto ZNOVUNAROZENÍ – ZNOVUZROZENÍ, které proběhlo opět svým jedinečným a velmi živým způsobem.
Objímám vás.
Krásné znovunarození i Vám všem, Milovaní….
S láskou,
Denisa

 

FacebookTwitterGoogle+