1728 PAPRSKŮ KRYSTALU DUHY VERSUS TEMNOTA
(1. ze série letních mystických povídek)

Zuzana Soukupová

Sama sobě tolikrát ztracena i znovu  nalezena…

Tentokrát jsme se setkali po delší době, byla to však stejná inkarnace..

Toho dne jsem obdržela důležité sdělení, že temná síla zesílila své postavení , jasně, nic nového, ale tentokrát celá akce probíhá  v celo-galaktickém měřítku. Takže opět jejich další geniální nápad, jak nás, vyslance Světla,  zničit. Vymysleli nový projekt, v němž  jde  přímo o zničení našich nejvyšších duchovních těl.

Celá akce mi byla promítána ve snu, dostala jsem možnost vrátit se „domů“. Jindy bych to pokládala za ten nejkrásnější dar mých nejbližších z vyšších světů, ale právě den předtím jsem zažila ono vytoužené setkání s člověkem, s nímž jsem zažila tolik inkarnací, netušíc však, že právě toto setkání je součástí onoho „geniálního nápadu“ zničení vyslanců Světla.

Tak hodně ses v ten den změnil… Mělo mi to být podezřelé…A já se ti téměř otevřela,  ne však zcela , neboť uvnitř mé  paměti přetrvávaly i ty nehezké vzpomínky na naše těžké karmické lekce v tolika inkarnacích a má duše měla zapnutou onu bezpečnostní pojistku, anti-virový program zapnutý na maximum. Důležité setkání, nádech naděje poznání skutečné lásky zde na Zemi…takže „domů“ – do vyšších světů ještě nechci…

V těch vysokých sférách přednáším jako vysoká kněžka, vyučuji  nádherné duše a mám své poslání velmi ráda… Oblečená vždy v duhových jiskřivých šatech, obklopena nadpozemskou nádherou…Krystal mé duše v těchto nejvyšších sférách  předává světlo v 1728 jiskřivých odstínech  vesmírné duhy, a to zcela lehce i radostně současně…

Zde, v realitě dnešních dnů jsme si  my dva vlastně byli vždy zcela cizí…Nezajímá tě, jak žiju, mé probrečené noci jakoby spíše uspokojovaly tvou mužskou ješitnost.. Proč jsme si byli tak cizí? Odpověď na tuto otázku mě stála hodně slz a hluboké bolesti duše…

U posledního setkání jsem  nerozumně odinstalovala ze své duše  anti-virový program, zajišťující mě proti cizím nízkým duševním energiím… A ty jsi toho využil… A opět, svou magickou mocí, stejně tak, jako v desítkách jiných inkarnací, jsi usiloval pouze o to,  abych trpěla…

Přesto tvé stíny nemohly proniknout do jádra krystalu mé duše,  mé energetické ochrany i přes vypnutý antivirový program byly příliš silné, tvé nižší magické energie se ke mně dostat prostě zcela nemohly, a tak jsi útočil na mé blízké… Věděl si, jak moc mám ráda svou rodinu, znal též,  že jedním z hlavních cílů této mé inkarnace bylo zažít krásný pozemský rodinný život…

Utrpení z bolesti mých blízkých, které jsem poslední měsíce zažívala, snad nakrmilo všechny ty stíny, kterými jsi byl obklopen.  A mé slzy snad uhasily větší část těch pekelných ohňů, jejichž snahou bylo spálit mou duši.

Měla jsem naslouchat těm jemným i silnějším náznakům, že i ten občasný kontakt  s tebou škodí světlu mé duše… Jenže dnes již vím, že  má duše potřebovala více prozářit právě tímto  konečným poznáním, neboť zářivé světlo uvědomění a skutečné lásky zde na Zemi  se ukrývá obvykle za těmi  nejtěžšími zkouškami.

Vydával ses za mého  milovaného, jimž jsi prý  byl v jiných realitách… Ano, i temno dovede natočit líbivý astrální film…

Kde bylo jiskřivé duhové světlo mé duše, že nepoznalo tvou masku?

Už vím…. měla jsem poznat,  že ve fyzické realitě mizí rozdíl mezi láskou a nenávistí… Tatáž energie, použitá pouze opačným způsobem.  Poznala jsem též, že esence skutečné lásky vypadá zcela jinak, že emoční náboj lásky i nenávisti může zde na Zemi zabíjet  jiskřivé paprsky duše, nemá-li dostatečně silnou víru v sebe sama, víru v přesné působení kosmických zákonů Nejvyššího Zdroje…

Děkuji  Nejvyššímu Zdroji za toto poznání…

Již vím tedy, co láska  není…

Prohlédla jsem omyly jedné zcela ještě neočištěné části z 1728 aspektů duhového jiskřivého krystalu mé duše…

Konečně  zažívám lásku skutečnou, onu afinitu měnící to temné, ono neskutečné, co zde lidem tolik ztěžuje život,  co však  není součásti oceánu vědomí Nejvyššího Zdroje, pouze výplod zla osobního já.

Znovu jsem objevila  lásku v jádru jiskřivého duhového krystalu mé duše, tu, kterou jsem znala  na počátku svého působení zde na Zemi.

Onu  esenci, afinitu, žár,  který nespaluje jako proud emočních výlevů nosících masky lásky, ničící však  paprsky duhy duše, nýbrž lásku, která se svým jedinečným žárem opravdu tvoří a rozšiřuje skutečné Světlo poznání…

(Reprodukce textu tohoto článku, jenž je autorským vlastnictvím majitelky těchto webových stránek Zuzany Soukupové, je povolena pro jakékoliv médium pouze v nezkrácené podobě, a pokud je připojen aktivní odkaz na http://www.reiki-centrumpraha.cz) 1. 7. 2015

 

FacebookTwitterGoogle+